Previous Verse

Shloka 29

अयोध्याकाण्डे पञ्चषष्टितमः सर्गः — Daśaratha’s Death Discovered in the Palace

Morning Rites Turn to Lament

अतीतमाज्ञाय तु पार्थिवर्षभं यशस्विनं सम्परिवार्य पत्नयः।भृशं रुदन्त्यः करुणं सुदुःखिताः प्रगृह्य बाहू व्यलपन्ननाथवत्।।।।

atītam ājñāya tu pārthivarṣabhaṃ yaśasvinaṃ samparivārya patnayaḥ | bhṛśaṃ rudantyaḥ karuṇaṃ suduḥkhitāḥ pragṛhya bāhū vyalapann anāthavat ||

యశస్వియైన రాజర్షభుడు గతించాడని తెలిసి ఆయన మహిషులు ఆయనను చుట్టుముట్టారు; అత్యంత దుఃఖంతో కరుణగా ఏడుస్తూ, చేతులను పైకెత్తి అనాథులవలె విలపించారు।

तम्him/that (king)
तम्:
कर्म (object of prekṣya)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formद्वितीया, एकवचन, पुल्लिङ्ग
अग्निम्fire
अग्निम्:
उपमान
TypeNoun
Rootअग्नि (प्रातिपदिक)
Formद्वितीया, एकवचन, पुल्लिङ्ग
इवlike
इव:
उपमा
TypeIndeclinable
Rootइव (अव्यय)
Formउपमा-वाचक अव्यय
संशान्तम्extinguished, stilled
संशान्तम्:
कर्म-विशेषण
TypeAdjective
Root√शम् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त भूतकृदन्त (PPP) with सम्-उपसर्ग, द्वितीया, एकवचन, पुल्लिङ्ग (qualifying tam)
अम्बु-हीनम्devoid of water
अम्बु-हीनम्:
उपमान-विशेषण
TypeAdjective
Rootअम्बु (प्रातिपदिक) + हीन (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास, द्वितीया, एकवचन, पुल्लिङ्ग (qualifying arṇavam)
अर्णवम्ocean
अर्णवम्:
उपमान
TypeNoun
Rootअर्णव (प्रातिपदिक)
Formद्वितीया, एकवचन, पुल्लिङ्ग
इवlike
इव:
उपमा
TypeIndeclinable
Rootइव (अव्यय)
Formउपमा-वाचक अव्यय
हत-प्रभम्bereft of radiance
हत-प्रभम्:
उपमान-विशेषण
TypeAdjective
Rootहत (कृदन्त; √हन्, क्त) + प्रभा (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास, क्त-प्रत्ययान्त भूतकृदन्त, द्वितीया, एकवचन, पुल्लिङ्ग (qualifying ādityam)
आदित्यम्the sun
आदित्यम्:
उपमान
TypeNoun
Rootआदित्य (प्रातिपदिक)
Formद्वितीया, एकवचन, पुल्लिङ्ग
इवlike
इव:
उपमा
TypeIndeclinable
Rootइव (अव्यय)
Formउपमा-वाचक अव्यय
स्वर्ग-स्थम्gone to heaven
स्वर्ग-स्थम्:
कर्म-विशेषण
TypeAdjective
Rootस्वर्ग (प्रातिपदिक) + स्थ (कृदन्त/प्रातिपदिक; √स्था)
Formतत्पुरुष-समास (located in heaven), द्वितीया, एकवचन, पुल्लिङ्ग (qualifying tam/pārthivam)
प्रेक्ष्यhaving seen
प्रेक्ष्य:
पूर्वकाल-क्रिया
TypeVerb
Root√ईक्ष्/√प्रेक्ष् (धातु; pra-√īkṣ)
Formल्यप्-प्रत्ययान्त अव्ययकृदन्त (Gerund), प्र-उपसर्ग
पार्थिवम्the king
पार्थिवम्:
कर्म
TypeNoun
Rootपार्थिव (प्रातिपदिक)
Formद्वितीया, एकवचन, पुल्लिङ्ग (apposition to tam)
कौसल्याKausalya
कौसल्या:
कर्ता
TypeNoun
Rootकौसल्या (प्रातिपदिक)
Formप्रथमा, एकवचन, स्त्रीलिङ्ग
बाष्प-पूर्ण-अक्षीwith tear-filled eyes
बाष्प-पूर्ण-अक्षी:
कर्तृ-विशेषण
TypeAdjective
Rootबाष्प (प्रातिपदिक) + पूर्ण (कृदन्त; √पॄ, क्त) + अक्षि (प्रातिपदिक)
Formबहुव्रीहि-समास (possessive: 'whose eyes are full of tears'), प्रथमा, एकवचन, स्त्रीलिङ्ग
विविधाम्in various ways
विविधाम्:
क्रियाविशेषण
TypeAdjective
Rootविविध (प्रातिपदिक)
Formद्वितीया, एकवचन, स्त्रीलिङ्ग (adverbial accusative: 'in many ways')
शोक-कर्शिताemaciated by grief
शोक-कर्शिता:
कर्तृ-विशेषण
TypeAdjective
Rootशोक (प्रातिपदिक) + कर्शित (कृदन्त; √कृश्/√कर्श्, क्त)
Formतत्पुरुष-समास, क्त-प्रत्ययान्त भूतकृदन्त, प्रथमा, एकवचन, स्त्रीलिङ्ग
उपगृह्यhaving grasped
उपगृह्य:
पूर्वकाल-क्रिया
TypeVerb
Root√ग्रह् (धातु)
Formल्यप्-प्रत्ययान्त अव्ययकृदन्त (Gerund), उप-उपसर्ग
शिरःhead
शिरः:
कर्म
TypeNoun
Rootशिरस् (प्रातिपदिक)
Formद्वितीया, एकवचन, नपुंसकलिङ्ग
राज्ञःof the king
राज्ञः:
सम्बन्ध
TypeNoun
Rootराजन् (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी, एकवचन, पुल्लिङ्ग
कैकेयीम्Kaikeyi
कैकेयीम्:
सम्प्रदान/प्रति-सम्बन्ध (addressee/object of speech)
TypeNoun
Rootकैकेयी (प्रातिपदिक)
Formद्वितीया, एकवचन, स्त्रीलिङ्ग
प्रतिtowards
प्रति:
दिशा/सम्बन्ध
TypeIndeclinable
Rootप्रति (अव्यय/उपसर्ग)
Formअव्यय (preverb used adverbially with verb: towards)
अभाषतspoke
अभाषत:
क्रिया
TypeVerb
Root√भाष् (धातु)
Formलङ्-लकार (Imperfect), प्रथमपुरुष, एकवचन, आत्मनेपद (Ātmanepada)

Realising that the great and illustrious king, Dasaratha, had passed away, his wives gathered around him, weeping piteously and bitterly and holding one another's hands bewailed like orphans.ityārṣē śrīmadrāmāyaṇē vālmīkīya ādikāvyē ayōdhyākāṇḍē pañcaṣaṣṭitamassargaḥ৷৷Thus ends the sixtyfifth sarga in Ayodhyakanda of the holy Ramayana, the first epic composed by sage Valmiki.

D
Daśaratha (pārthivarṣabha, implied)
T
the queens (patnayaḥ)

FAQs

It highlights the dharmic expectation that a king is a 'nātha' (protector). The lament 'like the unprotected' shows how dharma is experienced as shelter and responsibility, not merely law.

The queens confirm Daśaratha’s death, surround his body, and lament intensely as the palace enters full mourning.

Fidelity and reverence toward the king—expressed through mourning that recognizes his role as protector of family and realm.