Vyāsa’s Counsel to Yudhiṣṭhira: Pratismṛti-vidyā, Arjuna’s Aśtra-Quest, and the Move to Kāmyaka
नूनं ते भ्रातर: सर्वे त्वत्कथाभि: प्रजागरे,वीरवर! निश्चय ही आपके चले जानेके बाद आपके सभी भाई जागते समय आपहीके पराक्रमकी चर्चा बार-बार करते हुए अपना मन बहलायेंगे। पार्थ! दीर्घकालके लिये आपके प्रवासी हो जानेपर हमारा मन न तो भोगोंमें लगेगा और न धनमें ही। इस जीवनमें भी कोई रस नहीं रह जायगा। आपके बिना हम इन वस्तुओंसे संतोष नहीं पा सकेंगे। पार्थ! हम सबके सुख-दुःख, जीवन-मरण तथा राज्य-ऐश्वर्य आपपर ही निर्भर हैं। भरतकुलतिलक! कुन्तीकुमार! मैंने आपको विदा दी; आप कल्याणको प्राप्त हों
vaiśampāyana uvāca | nūnaṃ te bhrātaraḥ sarve tvat-kathābhiḥ prajāgare, vīravara! niścayaṃ hi tvad-gamanaṃ kṛtvā te sarve bhrātaraḥ jāgaritāḥ santaḥ punaḥ punaḥ tava parākramam eva kathayiṣyanti manasā ca vinodayiṣyanti | pārtha! dīrgha-kālaṃ tava pravāsaṃ gate 'smākaṃ mano na bhogeṣu na ca dhaneṣu lapiṣyate; asmin jīvite 'pi na kaścid rasaḥ śeṣyate | tvayā vinā vayam etābhiḥ vastubhiḥ santoṣaṃ na prāpsyāmaḥ | pārtha! asmākaṃ sarveṣāṃ sukha-duḥkhe jīvana-maraṇe rājya-aiśvarye ca tvayi eva āyatte | bharata-kula-tilaka! kuntī-kumāra! mayā tvam visṛṣṭaḥ; kalyāṇaṃ prāpnuhi ||
వైశంపాయనుడు పలికెను—వీరశ్రేష్ఠా! నీవు వెళ్లిన తరువాత నీ సోదరులందరూ జాగ్రత్త వేళల్లో మళ్లీ మళ్లీ నీ పరాక్రమాన్ని చెప్పుకొంటూ తమ మనస్సులను ధైర్యపరచుకొని సాంత్వన పొందుతారు. ఓ పార్థా! నీవు దీర్ఘకాలం ప్రవాసానికి వెళ్లినపుడు మా హృదయం భోగాలలోనూ, ధనంలోనూ ఆనందించదు; జీవితం కూడా రసహీనమైపోతుంది. నీ లేకుండా ఈ వాటిలో ఏదీ మాకు తృప్తినివ్వదు. పార్థా! మా సుఖదుఃఖాలు, జీవనమరణాలు, రాజ్యైశ్వర్యమంతా నీవే ఆధారం. భరతకులతిలకా, కుంతీపుత్రా! నేను నీకు వీడ్కోలు ఇచ్చాను—వెళ్లి క్షేమాన్ని పొందు.
वैशम्पायन उवाच