Previous Verse
Next Verse

Shloka 18

Śaṅkha–Likhita Upākhyāna: Daṇḍa, Confession, and the Purification of Kingship (शङ्ख-लिखितोपाख्यानम्)

व्यवहारेषु धर्मेषु योक्तव्याश्व॒ बहुशुता: । (प्रमाणज्ञा महीपाल न्यायशास्त्रावलम्बिन: । वेदार्थतत्त्वविद्‌ राज॑स्तर्कशास्त्रबहुश्रुता: ।। मन्त्रे च व्यवहारे च नियोक्तव्या विजानता । 'जो बहुज्ञ विद्वान्‌ हों, उन्हींको धर्म तथा शासन-कार्योंमें लगाना चाहिये। भूपाल! जो प्रमाणोंके ज्ञाता, न्यायशास्त्रका अवलम्बन करनेवाले, वेदोंके तत्त्वज्ञ तथा तर्कशास्त्रके बहुश्रुत विद्वान्‌ हों, उन्हींको विज्ञ पुरुष मन्त्रणा तथा शासन-कार्यमें लगाये ।। तर्कशास्त्रकृता बुद्धिर्धर्मशास्त्रकृता च या ।। दण्डनीतिकृता चैव त्रैलोक्यमपि साधयेत्‌ | “तर्कशास्त्र, धर्मशास्त्र तथा दण्डनीतिसे प्रभावित हुई बुद्धि तीनों लोकोंकी भी सिद्धि कर सकती है ।। नियोज्या वेदतत्त्वज्ञा यज्ञकर्मसु पार्थिव ।। वेदज्ञा ये च शास्त्रज्ञास्ते च राजन्‌ सुबुद्धय: । “राजन! भूपाल! जो वेदोंके तत्त्वज्ञ, वेदज्ञ, शास्त्रज्ञ तथा उत्तम बुद्धिसे सम्पन्न हों, उन्हें यज्ञकर्मोमें नियुक्त करना चाहिये ।। आन्वीक्षिकीत्रयीवार्तादण्डनीतिषु पारगा: । ते तु सर्वत्र योक्तव्यास्ते च बुद्धे:ः परं गता: ।।) गुणयुक्तेडपि नैकस्मिन्‌ विश्वसेत विचक्षण:,“आन्वीक्षिकी (वेदान्त), वेदत्रयी, वार्ता तथा दण्डनीतिके जो पारंगत दिद्दान हों, उन्हें सभी कार्योमें नियुक्त करना चाहिये; क्योंकि वे बुद्धिकी पराकाष्ठाको पहुँचे हुए होते हैं। एक व्यक्ति कितना ही गुणवान्‌ क्‍यों न हो, विद्वान्‌ पुरुषको उसपर विश्वास नहीं करना चाहिये

vyavahāreṣu dharmeṣu yoktavyāś ca bahuśrutāḥ | pramāṇajñā mahīpāla nyāyaśāstrāvalambinaḥ | vedārthatattvavido rājas tarkaśāstrabahuśrutāḥ || mantre ca vyavahāre ca niyoktavyā vijānatā | guṇayukte 'pi naikasmin viśvaset vicakṣaṇaḥ ||

వైశంపాయనుడు పలికెను—ధర్మములు, న్యాయవ్యవహారముల విషయములలో రాజు విస్తృతంగా విద్యనభ్యసించిన వారినే నియమించవలెను—ప్రమాణజ్ఞులు, న్యాయశాస్త్రాశ్రయులు, వేదార్థతత్త్వవిదులు, తర్కశాస్త్రంలో బాగా శిక్షణ పొందినవారు. అటువంటి విజ్ఞులను సలహా (మంత్రణ)లోను పరిపాలన (వ్యవహార)లోను నియోగించవలెను. తర్కశాస్త్రం, ధర్మశాస్త్రం, దండనీతి ప్రభావంతో సంస్కృతమైన బుద్ధి మూడు లోకముల సిద్ధినికూడ సాధించగలదు. హే పార్థివా! వేదతత్త్వజ్ఞులు, వేదజ్ఞులు, శాస్త్రజ్ఞులు, సుబుద్ధిసంపన్నులు యజ్ఞకర్మలలో నియోగింపబడవలెను. ఆన్వీక్షికీ, వేదత్రయీ, వార్తా, దండనీతి విషయములలో పారంగతులైనవారు సర్వకార్యములలో నియోగయోగ్యులు; వారు బుద్ధి పరాకాష్ఠను చేరినవారు. ఒక వ్యక్తి ఎంత గుణవంతుడైనా, వివేకి ఒక్కరిపైనే సంపూర్ణ విశ్వాసం పెట్టకూడదు.

व्यवहारेषुin legal/administrative dealings
व्यवहारेषु:
Adhikarana
TypeNoun
Rootव्यवहार
FormMasculine, Locative, Plural
धर्मेषुin duties/laws
धर्मेषु:
Adhikarana
TypeNoun
Rootधर्म
FormMasculine, Locative, Plural
योक्तव्याःare to be appointed/engaged
योक्तव्याः:
Karta
TypeVerb
Rootयुज्
FormMasculine, Nominative, Plural, Gerundive (तव्यत्), passive obligation
बहुश्रुताःwell-versed/learned
बहुश्रुताः:
Karta
TypeAdjective
Rootबहुश्रुत
FormMasculine, Nominative, Plural

वैशम्पायन उवाच

V
Vaiśampāyana
M
mahīpāla (the king, addressed)
R
rājan (the king, addressed)

Educational Q&A

A ruler should staff counsel and administration with broadly educated experts—skilled in standards of proof, jurisprudence, Vedic meaning, and disciplined reasoning—and should avoid concentrating trust and authority in a single individual, however virtuous.

In the Śānti Parva’s instruction on righteous governance, Vaiśampāyana relays counsel directed to a king: how to choose qualified advisers and officials for legal and administrative work, emphasizing expertise and prudent distribution of trust.