जपयोगयोः तुल्यफलनिर्णयः
Adhyāya 193: Adjudication of the Comparable Fruits of Japa and Yoga
कृतस्य तु फल तत्र प्रत्यक्षमुपल भ्यते । पानासनाशनोपेता: प्रासादभवनाश्रया:,वहाँ किये हुए कर्मका फल प्रत्यक्ष उपलब्ध होता है। उस लोकमें कुछ लोग बड़े-बड़े महलोंमें रहते, अच्छे आसनोंपर बैठते और उत्तमोत्तम वस्तुएँ खाते-पीते हैं। समस्त कामनाओंसे सम्पन्न और सुवर्णमय आभूषणोंसे विभूषित होते हैं तथा कुछ लोगोंको प्राणधारणमात्रके लिये भोजन प्राप्त होता है, कुछ लोग बड़े परिश्रमसे तपोमय जीवन व्यतीत करते हुए प्राण धारण करते हैं (इस प्रकार वह लोक इस लोकसे सर्वथा उत्कृष्ट है)
kṛtasya tu phalaṃ tatra pratyakṣam upalabhyate | pānāsanāśanopetāḥ prāsādabhavanāśrayāḥ |
భరద్వాజుడు అన్నాడు—ఆ లోకంలో చేసిన కర్మఫలం ప్రత్యక్షంగా అనుభవానికి వస్తుంది. అక్కడ కొందరు ఎత్తైన ప్రాసాదాలలో నివసిస్తూ, మంచి ఆసనాలపై కూర్చుని, ఉత్తమ భోజనపానాలను ఆస్వాదిస్తారు. సమస్త కోరికలు నెరవేరి, స్వర్ణాభరణాలతో అలంకరింపబడి, స్పష్టమైన సమృద్ధిలో జీవిస్తారు. మరికొందరికి ప్రాణధారణకు సరిపడే ఆహారమే లభిస్తుంది; ఇంకొందరు మహా శ్రమతో తపోమయ జీవితం గడుపుతూ మాత్రమే నిలబడగలుగుతారు. అందువల్ల ఆ లోకం ఈ లోకాన్ని మించిందని వర్ణించబడుతుంది.
भरद्वाज उवाच
The verse emphasizes karma-phala: in the other world the consequences of actions become directly visible, producing unequal conditions—luxury for some, mere subsistence or austere struggle for others—according to their deeds.
Bharadvāja is describing the nature of a higher realm where the results of past conduct are experienced plainly, illustrating a moral order in which one’s lived circumstances correspond to prior actions.