Bhṛtya-niyoga: Role-appropriate appointment of servants and protection of the royal treasury (भृत्यनियोगः कोशरक्षणं च)
(ज्ञातीनामनवज्ञानं भृत्येष्वशठता सदा | नैपुण्यं चार्थचर्यासु यस्यैते तस्थ सा मही ।। जो जातिभाइयोंका अपमान तथा सेवकोंके प्रति शठता कभी नहीं करता और कार्यसाधनमें कुशल है, उसी राजाके अधिकारमें यह पृथ्वी रहती है ।। आललस्यं चैव निद्रा च व्यसनान्यतिहास्यता । यस्यैतानि न विद्यान्ते तस्यैव सुचिरं मही ।। जिस राजामें आलस्य, निद्रा, दुर्व्यसन तथा अत्यन्त हास्यप्रियता--ये दुर्गुण नहीं हैं, उसीके अधिकारमें यह पृथ्वी दीर्घकालतक रहती है ।। वृद्धसेवी महोत्साहो वर्णानां चैव रक्षिता | धर्मचर्या: सदा यस्य तस्येयं सुचिरं मही ।। जो बड़े-बूढ़ोंको सेवा करनेवाला, महान् उत्साही, चारों वर्णोंका रक्षक तथा सदा धर्माचरणमें तत्पर रहता है, उसीके पास यह पृथ्वी चिरकालतक स्थिर रहती है ।। नीतिमार्गानुसरणं नित्यमुत्थानमेव च । रिपूणामनवज्ञानं तस्येयं सुचिरं मही ।। जो राजा नीतिमार्गका अनुसरण करता, सदा ही उद्योगमें तत्पर रहता और शत्रुओंकी अवहेलना नहीं करता, उसके अधिकारमें दीर्घकालतक इस पृथ्वीका राज्य बना रहता है ।। उत्थानं चैव दैवं च तयोनननात्वमेव च । मनुना वर्णित पूर्व वक्ष्ये शूणु तदेव हि ।। पूर्वकालमें मनुजीने पुरुषार्थ, दैव तथा उन दोनोंके अनेक भेदोंका वर्णन किया था। वह बताता हूँ, सुनो ।। उत्थान हि नरेन्द्राणां बृहस्पतिरभाषत । नयानयविधानज्ञ: सदा भव कुरूद्वह ।। कुरुश्रेष्ठस बृहस्पतिजीने नरेशोंके लिये सदा ही उद्योगशील बने रहनेका उपदेश दिया है। तुम सदा नीति और अनीतिके विधानको जानो ।। दुर्हदां छिद्रदर्शी यः: सुहृदामुपकारवान् । विशेषविच्च भृत्यानां स राज्यफलमश्षुते ।।) जो शत्रुओंके छिद्र देखे, सुहदोंका उपकार करे और सेवकोंकी विशेषताको समझे, वह राज्यके फलका भागी होता है ।। सर्वसंग्रहणे युक्तो नूपो भवति य: सदा । उत्थानशीलो मित्राढ्य: स राजा राजसत्तम:
bhīṣma uvāca |
ñātīnām anavajñānaṁ bhṛtyeṣv aśaṭhatā sadā |
naipuṇyaṁ cārthacaryāsu yasyaitē tastha sā mahī ||
ālasyaṁ caiva nidrā ca vyasanāny atihāsyatā |
yasyaitāni na vidyante tasyaiva suciraṁ mahī ||
vṛddhasevī mahotsāho varṇānāṁ caiva rakṣitā |
dharmacaryā sadā yasya tasyeyaṁ suciraṁ mahī ||
nītimārgānusaraṇaṁ nityam utthānam eva ca |
ripūṇām anavajñānaṁ tasyeyaṁ suciraṁ mahī ||
utthānaṁ caiva daivaṁ ca tayor nānātvaṁ eva ca |
manunā varṇitaṁ pūrvaṁ vakṣye śṛṇu tadeva hi ||
utthānaṁ hi narendrāṇāṁ bṛhaspatir abhāṣata |
nayānayavidhānajñaḥ sadā bhava kurūdvaha ||
durhṛdāṁ chidradarśī yaḥ suhṛdām upakāravān |
viśeṣavic ca bhṛtyānāṁ sa rājyaphalam aśnute ||
sarvasaṅgrahaṇe yukto nṛpo bhavati yaḥ sadā |
utthānaśīlo mitrāḍhyaḥ sa rājā rājasattamaḥ ||
భీష్ముడు పలికెను—బంధువులను అవమానించని, సేవకుల పట్ల ఎప్పుడూ కపటము లేని, ధన-కార్యవ్యవహారాలలో నైపుణ్యమున్న రాజుని అధీనంలోనే ఈ భూమి నిలుస్తుంది. ఆలస్యం, అతినిద్ర, దుర్వ్యసనాలు, అర్థరహిత హాస్యాసక్తి—ఇవి ఎవరిలో లేవో, వారి వద్ద ఈ భూమి దీర్ఘకాలం నిలుస్తుంది. వృద్ధులను సేవించే, మహోత్సాహి, నాలుగు వర్ణాలను రక్షించే, సదా ధర్మాచరణలో నిమగ్నుడైన రాజుని వద్ద ఈ భూమి చిరకాలం స్థిరంగా ఉంటుంది. నీతిమార్గాన్ని అనుసరించే, నిరంతరం పరిశ్రమించే, శత్రువులను తక్కువగా చూడని రాజుని అధికారంలో ఈ భూమి చాలా కాలం ఉంటుంది. పూర్వకాలంలో మనువు పురుషార్థం, దైవం మరియు వాటి భేదాలను వివరించాడు; అదే నేను చెబుతున్నాను—విను. బృహస్పతి నరేశులకు నిరంతర ప్రయత్నమే ప్రధానమని ఉపదేశించాడు; ఓ కురుశ్రేష్ఠా! నీవు సదా నీతి-అనీతి విధానాలను తెలిసినవాడవై ఉండు. దుష్టహృదయుల బలహీనతలను గమనించే, మిత్రుల ఉపకారానికి ప్రతిఉపకారం చేసే, సేవకుల ప్రత్యేక సామర్థ్యాలను అర్థం చేసుకునే వాడు రాజ్యఫలాన్ని అనుభవిస్తాడు. రాజ్యాన్ని ఏకంగా నిలబెట్టడంలో ఎల్లప్పుడూ నిమగ్నుడై, పరిశ్రమశీలుడై, మిత్రసంపన్నుడై ఉండే రాజే రాజుల్లో ఉత్తముడు.
भीष्म उवाच
A kingdom endures under a ruler who combines ethical restraint (no contempt for kin, no deceit toward servants, devotion to dharma) with practical competence (skill in administration, constant initiative, vigilance toward enemies, and strong alliances).
In the Śānti Parva’s instruction on rājadharma, Bhīṣma continues advising the Kuru king (Yudhiṣṭhira) by listing traits that stabilize sovereignty, then invokes earlier authorities—Manu on effort and fate, and Bṛhaspati on royal exertion and policy—to reinforce his counsel.