Previous Verse
Next Verse

Shloka 54

Kapālamocana-tīrtha (Auśanasa) and Balarāma’s Sarasvatī Pilgrimage

(त्वं प्रभु: परमैश्वर्यादधिक॑ं भासि शड्कर । त्वयि ब्रह्मा च शक्रश्न लोकान्‌ संधार्य तिष्ठत: ।। “शंकर! आप सबके प्रभु हैं। अपने उत्कृष्ट ऐश्वर्यसे आपकी अधिक शोभा हो रही है। ब्रह्मा और इन्द्र सम्पूर्ण लोकोंको धारण करके आपमें ही स्थित हैं। त्वन्मूलं च जगत्‌ सर्व त्वदन्तं हि महेश्वर । त्वया हि वितता लोका: सप्तेमे सर्वसम्भव ।। 'महेश्वर! सम्पूर्ण जगत्‌के मूलकारण आप ही हैं। इसका अन्त भी आपमें ही होता है। सबकी उत्पत्तिके हेतुभूत परमेश्वर! ये सातों लोक आपसे ही उत्पन्न होकर ब्रह्माण्डमें फैले हुए हैं। सर्वथा सर्वभूतेश त्वामेवार्चन्ति देवता: । त्वन्मयं हि जगत्‌ सर्व भूतं स्थावरजड़मम्‌ ।। 'सर्वभूतेश्वर! देवता सब प्रकारसे आपकी ही पूजा-अर्चा करते हैं। सम्पूर्ण विश्व तथा चराचर भूतोंके उपादान कारण भी आप ही हैं। स्वर्ग च परमं स्थान नृणामभ्युदयार्थिनाम्‌ | ददासि कर्मिणां कर्म भावयन्‌ ध्यानयोगत: ।। “आप ही अभ्युदयकी इच्छा रखनेवाले सत्कर्मपरायण मनुष्योंको ध्यानयोगसे उनके कर्मोका विचार करके उत्तम पद--स्वर्गलोक प्रदान करते हैं। न वृथास्ति महादेव प्रसादस्ते महेश्वर । यस्मात्‌ त्वयोपकरणात्‌ करोमि कमलेक्षण ।। प्रपद्ये शरणं शम्भुं सर्वदा सर्वतः स्थितम्‌ ।) “महादेव! महेश्वर! कमलनयन! आपका कृपाप्रसाद कभी व्यर्थ नहीं होता! आपकी दी हुई सामग्रीसे ही मैं कार्य कर पाता हूँ, अतः सर्वदा सब ओर स्थित हुए सर्वव्यापी आप भगवान्‌ शंकरकी मैं शरणमें आता हूँ।' एवं स्तुत्वा महादेवं स ऋषि: प्रणतो5भवत्‌,इस प्रकार महादेवजीकी स्तुति करके वे महर्षि नतमस्तक हो गये और इस प्रकार बोले -- देव! मैंने जो यह अहंकार आदि प्रकट करनेकी चपलता की है, उसके लिये क्षमा माँगते हुए आपसे प्रसन्न होनेकी मैं प्रार्थना करता हूँ। मेरी तपस्या नष्ट न हो”

vaiśampāyana uvāca |

(tvaṃ prabhuḥ paramaiśvaryād adhikaṃ bhāsi śaṅkara |

tvayi brahmā ca śakraś ca lokān saṃdhārya tiṣṭhataḥ ||

tvanmūlaṃ ca jagat sarvaṃ tvadantaṃ hi maheśvara |

tvayā hi vitatā lokāḥ sapteme sarvasambhava ||

sarvathā sarvabhūteśa tvām evārcanti devatāḥ |

tvanmayaṃ hi jagat sarvaṃ bhūtaṃ sthāvarajaṅgamam ||

svargaṃ ca paramaṃ sthānaṃ nṛṇām abhyudayārthinām |

dadāsi karmiṇāṃ karma bhāvayan dhyānayogataḥ ||

na vṛthāsti mahādeva prasādas te maheśvara |

yasmāt tvayopakaraṇāt karomi kamalekṣaṇa |

prapadye śaraṇaṃ śambhuṃ sarvadā sarvataḥ sthitam |)

వైశంపాయనుడు పలికెను— హే శంకరా! నీవే సమస్తులకు ప్రభువు; నీ పరమైశ్వర్యం వలన నీవు మరింత ప్రకాశిస్తావు. బ్రహ్మా మరియు ఇంద్రుడు సమస్త లోకాలను ధారించి నీలోనే నిలిచియున్నారు. హే మహేశ్వరా! సమస్త జగత్తుకు మూలం నీవే; దాని అంతమూ నీలోనే. సర్వసంభవ పరమేశ్వరా! ఈ ఏడు లోకాలు నీ నుండే ఉద్భవించి విశ్వమంతటా వ్యాపించాయి. హే సర్వభూతేశ్వరా! దేవతలు అన్ని విధాలా నిన్నే ఆరాధిస్తారు; ఎందుకంటే ఈ సమస్త జగత్—చరాచరములు—నీతోనే వ్యాపించి, నీనే ఉపాదాన కారణముగా కలిగియున్నది. అభ్యుదయాన్ని కోరే మనుష్యులకు ధ్యానయోగముతో వారి కర్మలను విచారించి నీవు పరమస్థానం—స్వర్గాన్ని—ప్రదానం చేస్తావు. హే మహాదేవా, హే మహేశ్వరా! నీ అనుగ్రహం ఎప్పుడూ వ్యర్థం కాదు. నీవిచ్చిన ఉపకరణాల వల్లనే నేను కార్యం చేయగలను; అందుచేత, సర్వత్ర స్థితుడైన శంభూ, నేను నీ శరణు వేడుతున్నాను.

त्वम्you
त्वम्:
Karta
TypeNoun
Rootयुष्मद्
Form—, Nominative, Singular
प्रभुःlord, master
प्रभुः:
Karta
TypeNoun
Rootप्रभु
FormMasculine, Nominative, Singular
परम-ऐश्वर्यात्from supreme lordship/power
परम-ऐश्वर्यात्:
Apadana
TypeNoun
Rootपरम-ऐश्वर्य
FormNeuter, Ablative, Singular
अधिकम्more, exceedingly
अधिकम्:
Karma
TypeAdjective
Rootअधिक
FormNeuter, Accusative, Singular
भासिyou shine/appear
भासि:
Karta
TypeVerb
Rootभास्
FormPresent, 2, Singular, Parasmaipada
शङ्करO Śaṅkara
शङ्कर:
Adhikarana
TypeNoun
Rootशङ्कर
FormMasculine, Vocative, Singular
त्वयिin you
त्वयि:
Adhikarana
TypeNoun
Rootयुष्मद्
Form—, Locative, Singular
ब्रह्माBrahmā
ब्रह्मा:
Karta
TypeNoun
Rootब्रह्मन् (ब्रह्मा)
FormMasculine, Nominative, Singular
and
:
Adhikarana
TypeIndeclinable
Root
शक्रःŚakra (Indra)
शक्रः:
Karta
TypeNoun
Rootशक्र
FormMasculine, Nominative, Singular
लोकान्worlds
लोकान्:
Karma
TypeNoun
Rootलोक
FormMasculine, Accusative, Plural
संधार्यhaving upheld/sustained
संधार्य:
Karana
TypeVerb
Rootसम्-धृ
FormAbsolutive (Gerund), Parasmaipada
तिष्ठतःthe two stand/abide
तिष्ठतः:
Karta
TypeVerb
Rootस्था
FormPresent, 3, Dual, Parasmaipada

वैशम्पायन उवाच

V
Vaiśampāyana
Ś
Śaṅkara (Śiva)
M
Maheśvara (Śiva)
M
Mahādeva (Śiva)
Ś
Śambhu (Śiva)
B
Brahmā
Ś
Śakra (Indra)
S
sapta lokāḥ (seven worlds)
S
svarga (heaven)

Educational Q&A

The passage teaches devotion grounded in metaphysical insight: Śiva is presented as the sustaining and dissolving ground of the cosmos, and divine grace is effective. Ethical causality (karma) is affirmed—heaven is granted in accordance with deeds, evaluated through disciplined contemplation—while the devotee adopts humility and refuge rather than pride.

Within Vaiśampāyana’s narration, a speaker offers an extended hymn to Śiva, praising him as the source, support, and end of all worlds, worshiped by the gods themselves. The hymn culminates in surrender—taking refuge in Śambhu—and frames action as possible only through the means granted by the deity.