Previous Verse
Next Verse

Shloka 236

कर्णपर्व — पञ्चदशोऽध्यायः | Karṇa Parva, Chapter 15: Pāṇḍya’s Advance and Aśvatthāmā’s Counterstroke

बहु मेने<र्जुनो55त्मानमिति चाह जनार्दनम्‌ | आचार्यपुत्रके द्वारा इस प्रकार युद्धकी इच्छासे बुलाये जानेपर अर्जुनने अपना अहोभाग्य माना और भगवान्‌ श्रीकृष्णसे इस प्रकार कहा--

bahu mene 'rjuno 'tmānam iti cāha janārdanam | ācārya-putrake dvārā evaṁ prakāraṁ yuddha-icchayā bulāye jāne par arjun ne apnā aho-bhāgya mānā aur bhagavān śrī-kṛṣṇa se isa prakāra kahā—

సంజయుడు పలికెను—అర్జునుడు తనను తాను మహాభాగ్యవంతుడిగా భావించి జనార్దనుడైన శ్రీకృష్ణునితో ఇలా అన్నాడు. ఆచార్యపుత్రుడు యుద్ధాభిలాషతో ఈ విధంగా పిలిచినప్పుడు, అర్జునుడు దానిని తన అదృష్టంగా ఎంచి శ్రీకృష్ణునితో పలికెను—

बहुmuch; greatly
बहु:
Karma
TypeAdjective
Rootबहु
FormNeuter, Accusative, Singular
मेनेthought; considered
मेने:
Karta
TypeVerb
Rootमन् (मन्यते)
FormPerfect (Liṭ), 3rd, Singular
अर्जुनःArjuna
अर्जुनः:
Karta
TypeNoun
Rootअर्जुन
FormMasculine, Nominative, Singular
आत्मानम्himself
आत्मानम्:
Karma
TypeNoun
Rootआत्मन्
FormMasculine, Accusative, Singular
इतिthus; so
इति:
TypeIndeclinable
Rootइति
and
:
TypeIndeclinable
Root
आहsaid
आह:
Karta
TypeVerb
Rootअह् (आह)
FormPerfect (Liṭ), 3rd, Singular
जनार्दनम्Janārdana (Krishna)
जनार्दनम्:
Karma
TypeNoun
Rootजनार्दन
FormMasculine, Accusative, Singular

संजय उवाच

संजय (Sañjaya)
अर्जुन (Arjuna)
जनार्दन / श्रीकृष्ण (Janārdana / Śrī Kṛṣṇa)
आचार्यपुत्रक (the teacher’s son)