Babhruvāhana’s Lament and Appeal for Expiation (प्रायश्चित्त-याचना)
अनाहता दुन्दुभयो विनेदुर्मेघनि:स्वना: । साधु साध्विति चाकाशे बभूव सुमहान् स्वन:,मेघके समान गम्भीर ध्वनि करनेवाली देव-दुन्दुभियाँ बिना बजाये ही बज उठीं और आकाशमें साधुवादकी महान् ध्वनि गूँजने लगी
anāhatā dundubhayo vinedur meghaniḥsvanāḥ | sādhu sādhv iti cākāśe babhūva sumahān svanaḥ ||
వైశంపాయనుడు పలికెను— కొట్టకుండానే మేఘగర్జనవంటి గంభీర ధ్వనితో దేవదుందుభులు మ్రోగాయి; ఆకాశంలో “సాధు! సాధు!” అనే మహానాదం ఉద్భవించింది।
वैशमग्पायन उवाच