नक्षत्रेषु श्राद्धफलविधानम् (Śrāddha Outcomes According to Nakṣatras)
तदनन्तर तैंतीस देवता, दसों दिशाएँ, दिक्पाल, रुद्र, धाता, विष्णु, यम, पूषा, अर्यमा, भग, अंश, मित्र, साध्य, वसु, वासव (इन्द्र), अश्विनीकुमार, जल (वरुण), वायु, आकाश, चन्द्रमा, नक्षत्र, ग्रहगण, रवि तथा दूसरे-दूसरे विभिन्न प्राणी जो देवताओंके आश्रित थे, सब- के-सब उस अदभुत अग्निपुत्र “कुमार' को देखनेके लिये वहाँ आये ।। ऋषयस्तुष्टवुश्वैव गन्धर्वाश्व॒ जगुस्तथा । षडानन कुमार तु द्विषडक्षं द्विजप्रियम्,ऋषियोंने स्तुति की और गन्धर्वोने उनका यश गाया। ब्राह्मणोंके प्रेमी उस कुमारके छ: मुख, बारह नेत्र, बारह भुजाएँ, मोटे कंधे और अग्नि तथा सूर्यके समान कान्ति थी। वे सरकण्डोंके झुरमुटमें सो रहे थे। उन्हें देखकर ऋषियोंसहित देवताओंको बड़ा हर्ष प्राप्त हुआ और यह विश्वास हो गया कि अब तारकासुर मारा जायगा। तदनन्तर सब देवता उन्हें उनकी प्रिय वस्तुएँ भेंट करने लगे
tadanantaraṃ trayastriṃśad devatā daśo diśaḥ dikpālā rudrā dhātā viṣṇur yamaḥ pūṣā aryamā bhaga aṃśo mitraḥ sādhyā vasavo vāsava (indraḥ) aśvinīkumārau jalaṃ (varuṇaḥ) vāyur ākāśaś candramā nakṣatrāṇi grahagaṇā raviś ca tathā nānāvidhāni bhūtāni ye devatāśritāḥ sarve te ’dbhutaṃ agniputraṃ “kumāraṃ” draṣṭuṃ tatra samāgaman || ṛṣayas tuṣṭuvuś caiva gandharvāś ca jagus tathā | ṣaḍānanaḥ kumāras tu dviṣaḍakṣaṃ dvijapriyaḥ sthūlaskandho ’gnisūryasamaprabhāsaḥ śarastambanikuñje supta āsīt | taṃ dṛṣṭvā devā ṛṣibhiḥ saha paramānandaṃ lebhire tarakāsuravadhe niścayaṃ ca jagmuḥ | tataḥ sarve devāḥ priyāṇi priyadānāni tasmai pradaduḥ ||
అనంతరం ముప్పైమూడు దేవతలు, పది దిశలు మరియు దిక్పాలులు—రుద్రుడు, ధాత, విష్ణువు, యముడు, పూష, అర్యమ, భగుడు, అంశుడు, మిత్రుడు, సాధ్యులు, వసువులు, వాసవుడు (ఇంద్రుడు), ఇద్దరు అశ్వినీకుమారులు, జలాధిపతి వరుణుడు, వాయువు, ఆకాశము, చంద్రుడు, నక్షత్రాలు, గ్రహగణము, సూర్యుడు, అలాగే దేవతల ఆధీనమైన ఇతర వివిధ ప్రాణులు—అందరూ ఆ అద్భుతమైన అగ్నిపుత్రుడు ‘కుమారుడు’ను దర్శించుటకు అక్కడికి వచ్చారు. ఋషులు స్తుతించారు; గంధర్వులు ఆయన కీర్తిని గానంచేశారు. ద్విజులకు ప్రియుడైన ఆ కుమారునికి ఆరు ముఖాలు, పన్నెండు కళ్ళు, పన్నెండు భుజాలు, విశాల భుజస్కంధాలు; అగ్ని, సూర్యులవలె తేజస్సు. అతడు సరకండల గుబురులో నిద్రించుచుండెను. అతనిని చూచి ఋషులతో కూడిన దేవతలు పరమానందంతో నిండిపోయి, ఇక తారకాసురుడు నిశ్చయంగా వధింపబడునని విశ్వసించారు. ఆపై దేవతలందరూ తమకు ప్రియమైన కానుకలను అతనికి సమర్పించసాగారు.
भीष्म उवाच
When a righteous protector arises, the community of the good (devas and sages) responds with reverence, support, and offerings. The passage emphasizes confidence grounded in dharma: the appearance of a divinely empowered leader restores moral order and dispels fear, not through panic but through collective alignment with what is right.
The gods, sages, and celestial beings gather to see the fire-born Kumāra (Skanda/Kārttikeya). Sages praise him and Gandharvas sing. His extraordinary form—six faces and blazing radiance—is described as he sleeps in a reed thicket. Seeing him, the assembly becomes certain that the demon Tārakāsura will be slain, and the gods begin offering him cherished gifts.