Previous Verse
Next Verse

Shloka 32

महाभिषेकः

Sugriva’s Coronation and Angada’s Installation

ततो हेमप्रतिष्ठाने वरास्तरणसंवृते।प्रासादशिखरे रम्ये चित्रमाल्योपशोभिते4.26.31।।प्राङ्मुखं विविधैर्मन्त्रै: स्थापयित्वा वरासने।नदीनदेभ्यस्संहृत्य तीर्थेभ्यश्च समन्ततः4.26.32।।आहृत्य च समुद्रेभ्यस्सर्वेभ्यो वानरर्षभाः।अपः कनककुम्भेषु निधाय विमलाश्शुभाः4.26.33।।शुभैर्वृषभशृङ्गैश्च कलशैश्चापि काञ्चनैः।शास्त्रदृष्टेन विधिना महर्षिविहितेन च4.26.34।।गजो गवाक्षो गवयश्शरभो गन्धमादनः।मैन्दश्च द्विविदश्चैव हनुमान्जाम्बवान्नलः4.26.35।।अभ्यषिञ्चन्त सुग्रीवं प्रसन्नेन सुगन्धिना।सलिलेन सहस्राक्षं वसवो वासवं यथा4.26.36।।

prāṅmukhaṃ vividhair mantraiḥ sthāpayitvā varāsane |

nadīnadebhyaḥ saṃhṛtya tīrthebhyaś ca samantataḥ॥

பலவித மந்திரங்களால் அவரை கிழக்குமுகமாகச் சிறந்த ஆசனத்தில் அமர்த்தி, எல்லாத் திசைகளிலும் உள்ள நதிகள், ஓடைகள் மற்றும் தீர்த்தங்களிலிருந்து புனித நீரைச் சேகரித்தனர்।

प्राङ्मुखम्east-facing
प्राङ्मुखम्:
कर्म (object-complement/attribute of the object)
TypeAdjective
Rootप्राक् (अव्यय) + मुख (प्रातिपदिक)
Formविशेषणम्; नपुंसकलिङ्गम्, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम् (accusative singular neuter); समासः—अव्ययीभावः (प्राक् + मुख = प्राङ्मुख)
विविधैःwith various
विविधैः:
करण (instrument)
TypeAdjective
Rootविविध (प्रातिपदिक)
Formविशेषणम्; पुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्गम्, तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम् (instrumental plural)
मन्त्रैःwith mantras
मन्त्रैः:
करण (instrument)
TypeNoun
Rootमन्त्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गम्, तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम् (instrumental plural)
स्थापयित्वाhaving seated/installed (having caused to sit)
स्थापयित्वा:
पूर्वकाल (prior action)
TypeVerb
Rootस्था (धातु) + णिच् (causative) → स्थापय्; क्त्वा-प्रत्यय (absolutive)
Formक्त्वान्त-अव्ययकृदन्तम् (absolutive/gerund); धातुः—स्था (1P), णिच्-प्रयोगः (causative)
वरासनेon a fine seat
वरासने:
अधिकरण (location)
TypeNoun
Rootवर (प्रातिपदिक) + आसन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गम्, सप्तमी-विभक्तिः, एकवचनम् (locative singular); समासः—कर्मधारयः (वरम् आसनम् = वरासनम्)
नदीfrom rivers
नदी:
अपादान (source)
TypeNoun
Rootनदी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गम्, पञ्चमी-विभक्तिः, बहुवचनम् (ablative plural)
नदेभ्यःfrom streams/rivulets
नदेभ्यः:
अपादान (source)
TypeNoun
Rootनद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गम्, पञ्चमी-विभक्तिः, बहुवचनम् (ablative plural)
संहृत्यhaving collected/gathered
संहृत्य:
पूर्वकाल (prior action)
TypeVerb
Rootसम् + हृ (धातु) → संहृ; क्त्वा-प्रत्यय (absolutive)
Formक्त्वान्त-अव्ययकृदन्तम् (absolutive/gerund); धातुः—हृ (1P/3P), उपसर्गः—सम्
तीर्थेभ्यःfrom sacred fords/holy waters
तीर्थेभ्यः:
अपादान (source)
TypeNoun
Rootतीर्थ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गम्, पञ्चमी-विभक्तिः, बहुवचनम् (ablative plural)
and
:
समुच्चय (coordination)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-अव्ययम् (conjunction)
समन्ततःfrom all sides / altogether
समन्ततः:
देश/परिमाण-विशेषण (adverbial modifier)
TypeIndeclinable
Rootसमन्ततः (अव्यय)
Formअव्ययम्; क्रियाविशेषणम् (adverb)

Then Sugriva was seated facing the east on a golden throne with fine coverings on top of the mansion decorated with multi-coloured garlands. As per tradition, sacred waters collected from rivers and rivulets and stored in golden pots was aportioned in accordance with the procedure ordained by the sages in sastras. At the appropriate time the pure and fragrant water was poured by Gaja, Gavaya, Sarabha, Mainda, Dvivida, Hanumanta, Jambavan and Nala on Sugriva, the bull among monkeys through horns of bulls and jars of gold, like the eight Vasus bathed the thousand-eyed Indra. Thus they performed the consecration.

E
east (prāṅmukha)
T
tīrtha (sacred waters/fords)

FAQs

Dharma values right orientation and right method: seating the king ritually and collecting tīrtha-waters symbolizes that rule must be grounded in purity, truth of intention, and sacred legitimacy.

Sugrīva is positioned for abhiṣeka, while sacred waters are collected from many sources for the consecration.

Ritual correctness and communal cooperation in establishing rightful kingship.