Karma, Preta-gati, and the Continuity of Phala
Mārkaṇḍeya’s Instruction
जबतक बालकका संस्कार करके उसे वेदका स्वाध्याय न कराया जाय, तबतक वह शूद्रहीके समान है। जातिविषयक संदेह होनेपर स्वायम्भुव मनुने यही निर्णय दिया है। नागराज! यदि वैदिक संस्कार करके वेदाध्ययन करनेपर भी ब्राह्मणादि वर्णोमें अपेक्षित शील और सदाचारका उदय नहीं हुआ तो उसमें प्रबल वर्णसंकरता है, ऐसा विचारपूर्वक निश्चय किया गया है ।। यत्रेदानीं महासर्प संस्कृतं वृत्तमिष्यते । त॑ ब्राह्मणमहं पूर्वमुक्तवान् भुजगोत्तम,महासर्प! भुजंगमप्रवर! इस समय जिसमें संस्कारके साथ-साथ सदाचारकी उपलब्धि हो, वही ब्राह्मण है। यह बात मैं पहले ही बता चुका हूँ
Yudhiṣṭhira uvāca—
Yāvad bālakasya saṃskāraṃ kṛtvā na taṃ vedasya svādhyāye pravartayati, tāvat sa śūdra-samo bhavati. Jāti-viṣayake saṃśaye Svāyambhuvo Manuḥ evam eva nirṇayaṃ dattavān. Nāgarāja! yadi vaidikān saṃskārān kṛtvā vedādhyayanaṃ kṛte ’pi brāhmaṇādi-varṇeṣu yathāpekṣitaṃ śīlaṃ sadācāraś ca na prādurbhavet, tarhi tasmin prabalaṃ varṇa-saṅkaratvam iti vicāra-pūrvakaṃ niścitam.
Yatr’edānīṃ mahāsarpa saṃskṛtaṃ vṛttam iṣyate, taṃ brāhmaṇam ahaṃ pūrvam uktavān bhujagottama. Mahāsarpa! bhujaṅgama-pravara! asmin kāle yasmin saṃskāra-sahitaṃ sadācāra-lābhaḥ, sa eva brāhmaṇaḥ—etad ahaṃ pūrvam eva te ’bravam.
யுதிஷ்டிரன் கூறினான்—பையனுக்கு சடங்குச் சீர்திருத்தங்கள் செய்யப்பட்டிருந்தாலும், அவனை வேத ஸ்வாத்யாயத்தில் (ஒழுங்கான வேதப் பயில்வில்) அமர்த்தாதவரை அவன் சூத்ரனுக்கு ஒப்பானவனே. ஜாதி நிலை குறித்து சந்தேகம் எழும்போது ஸ்வாயம்புவ மனு இதே தீர்ப்பை உரைத்தார். ஓ நாகராஜா! வேதச் சடங்குகளும் வேதப் பயிலும் இருந்தும், பிராமணாதி வர்ணங்களுக்கு உரிய நற்குணமும் நன்னடத்தையும் வெளிப்படாவிடில், சிந்தித்து அவனில் வலிமையான வர்ண-சங்கரம் (கலப்பு-குழப்பம்) உள்ளது என முடிவு செய்யப்படுகிறது. ஆகவே, ஓ மகாநாகா, ஓ புஜகோத்தமா—சடங்குச் சீர்திருத்தங்களோடு நன்னடத்தையும் உடையவனையே நான் பிராமணன் என்கிறேன்; இதை நான் முன்பே கூறியுள்ளேன்.
युधिछिर उवाच