नतु वध्यधन तिषछेत् पिबेयुर्राह्मिणा: पय: । युज्जीरन्नप्यनडुह: क्षन्तव्यं वा तदा भवेत्,चोर आदि अपराधियोंका धन लाया गया हो तो उसे अपने पास न रखे (सार्वजनिक कार्योमें लगा दे) और यदि गौ छीनकर लायी गयी हो तो उसका दूध स्वयं न पीकर ब्राह्मणोंको पिलावे। बैल हों तो उन्हें ब्राह्मगलोग ही गाड़ी आदिमें जोतें अथवा उन सब अपहृत वस्तुओं या धनका स्वामी आकर क्षमा-प्रार्थना करे तो उसे क्षमा करके उसका धन उसे लौटा देना चाहिये
na tu vadhya-dhanaṁ tiṣṭhet pibeyur brāhmaṇāḥ payaḥ | yujjīrann apy anaḍuhaḥ kṣantavyaṁ vā tadā bhavet ||
பீஷ்மர் கூறினார்—தண்டனைக்குரிய குற்றத்தால் பெற்ற செல்வத்தை தன்னிடமே வைத்திருக்கக் கூடாது. பலவந்தமாகக் கொண்டுவரப்பட்ட பசு என்றால் அதன் பாலைத் தானே அருந்தாமல் பிராமணர்களுக்குக் குடிக்கச் செய்ய வேண்டும். எருதுகள் இருந்தால் அவை பிராமணர்களின் பயன்பாட்டிற்கே (வண்டி முதலியவற்றில்) இணைக்கப்பட வேண்டும். மேலும், அந்த கொள்ளையடிக்கப்பட்ட பொருட்கள் அல்லது செல்வத்தின் உரிய உரிமையாளர் மன்னிப்பு வேண்டி வந்தால், அவனை மன்னித்து அவன் சொத்தை அவனிடமே மீட்டளிக்க வேண்டும்.
भीष्म उवाच
Do not personally enjoy or retain gains obtained through wrongdoing; redirect such gains away from selfish use, and when the rightful owner seeks pardon, forgive and restore what belongs to him.
In the Shanti Parva’s instruction on righteous conduct, Bhishma lays down rules for handling unlawfully acquired goods—especially cattle and draught animals—emphasizing non-enjoyment of tainted wealth and the duty to return property upon reconciliation.