Indratīrtha–Ādityatīrtha: Balarāma’s Ritual Bathing, Dāna, and Sacred-Historical Recollections
राजन! भरतश्रेष्ठ! वज्रधारी इन्द्रके चले जानेपर वहाँ पवित्र सुगन्धवाले दिव्य पुष्पोंकी वर्षा होने लगी और महान् शब्द करनेवाली देवदुन्दुभियाँ बज उठीं ।। मारुतश्न ववीौ पुण्य: पुण्यगन्धो विशाम्पते । उत्सृज्य तु शुभा देहं जगामास्य च भार्यताम्
vaiśampāyana uvāca | rājan bharataśreṣṭha vajradhārī indre cale jāne para tatra pavitra-sugandha-divya-puṣpāṇāṁ vṛṣṭir abhavat, mahāśabda-kāriṇyo devadundubhayaś ca ninaduḥ || mārutaś ca vavau puṇyaḥ puṇyagandho viśāmpate | utsṛjya tu śubhāṁ dehaṁ jagāma asya ca bhāryatām ||
அரசே, பரதகுலச் சிறந்தவனே! வஜ்ரதாரி இந்திரன் புறப்பட்டபின் அங்கே புனித மணம் கொண்ட தெய்வீக மலர்களின் மழை பொழிந்தது; பேரொலியுடன் தேவதுந்துபிகள் முழங்கின. மனிதர்களின் தலைவனே! புண்ணிய மணம் சுமந்த தூய காற்று வீசியது. பின்னர் அவள் தன் அழகிய உடலை விட்டு, சுவர்க்கத்தில் இந்திரனின் மனைவியாக ஆனாள்.
वैशम्पायन उवाच