Previous Verse
Next Verse

Shloka 22

रुद्रसर्गः (नीललोहितः), अष्टनाम-स्थान-परिवारः, श्री-नारायणयोः अभेदव्याप्तिः

शंकरो भगवाञ् छौरिर् गौरी लक्ष्मीर् द्विजोत्तम मैत्रेय केशवः सूर्यस् तत्प्रभा कमलालया

śaṃkaro bhagavāñ chaurir gaurī lakṣmīr dvijottama maitreya keśavaḥ sūryas tatprabhā kamalālayā

शंकरो भगवाञ् छौरिर् गौरी लक्ष्मीर् द्विजोत्तम । मैत्रेय केशवः सूर्यस् तत्प्रभा कमलालया ॥

शंकरःŚaṅkara
शंकरः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootशंकर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
भगवान्the Blessed Lord
भगवान्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootभगवत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
छौरिःChauri (an epithet)
छौरिः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootछौरि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन (हरि-वाचक उपनाम)
गौरीGaurī
गौरी:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootगौरी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
लक्ष्मीःLakṣmī
लक्ष्मीः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootलक्ष्मी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
द्विजोत्तमO best of the twice-born
द्विजोत्तम:
Sambodhana (Address)
TypeNoun
Rootद्विज + उत्तम (प्रातिपदिक; समास)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन-विभक्ति, एकवचन; कर्मधारयः (द्विजः उत्तमः = best of the twice-born)
मैत्रेयO Maitreya
मैत्रेय:
Sambodhana (Address)
TypeNoun
Rootमैत्रेय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन-विभक्ति, एकवचन
केशवःKeśava (Vishnu)
केशवः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootकेशव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
सूर्यःSun
सूर्यः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसूर्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
तत्प्रभाhis radiance
तत्प्रभा:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतत् + प्रभा (प्रातिपदिक; समास)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (तस्य प्रभा = his/that radiance)
कमलालयाabode of Kamalā
कमलालया:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootकमला + आलया (प्रातिपदिक; समास)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः

Sage Parāśara (teaching Maitreya)

P
Parāśara
M
Maitreya
V
Vishnu (Hari/Keśava)
S
Shiva (Śaṅkara)
L
Lakshmi (Śrī/Kamalā)
P
Parvati (Gaurī)
S
Surya (Sun)

FAQs

This verse presents a unifying theology: Śiva is not independent of the Supreme, but is understood as an aspect or function resting in Hari/Viṣṇu, reinforcing Viṣṇu’s ultimate sovereignty.

Parāśara links divine splendour (prabhā) to Śrī/Lakṣmī, indicating that the Lord’s manifest brilliance and prosperity-power are inseparable from him, like radiance from the sun.

By equating Keśava with Sūrya, the text frames Viṣṇu as the sustaining, illuminating principle behind cosmic order—life, time, and dharma—while still affirming his personal divinity.