HomeVamana PuranaAdh. 12Shloka 44
Previous Verse
Next Verse

Vamana Purana — Karmic Causes of Narakas, Shloka 44

Karmic Causes of Narakas and the Irremediability of Ingratitude (Kṛtaghna-doṣa)

यथा सुराणां प्रवरो जनार्दनो यथा गिरीणामपि शैशिराद्रिः यथायुधानां प्रवरं सुदर्शनं यथा खगानां विनतातनूजः महोरगाणां प्रवरो ऽप्यनन्तो यथा च भूतेषु मही प्रधाना

yathā surāṇāṃ pravaro janārdano yathā girīṇāmapi śaiśirādriḥ yathāyudhānāṃ pravaraṃ sudarśanaṃ yathā khagānāṃ vinatātanūjaḥ mahoragāṇāṃ pravaro 'pyananto yathā ca bhūteṣu mahī pradhānā

यथा सुरेषु जनार्दनः प्रवरो, यथा गिरीणां शैशिराद्रिः प्रवरो, यथा आयुधेषु सुदर्शनं प्रवरम्, यथा खगेषु विनतातनूजः, महोरगेषु चानन्तः प्रवरो, तथा भूतेषु मही प्रधाना—एवं स्ववर्गे श्रेष्ठत्वं स्तूयते।

यथाjust as
यथा:
Sambandha (सम्बन्ध/comparative)
TypeIndeclinable
Rootयथा (अव्यय)
Formअव्यय; उपमानवाचक (comparative particle)
सुराणाम्of the gods
सुराणाम्:
Sambandha (सम्बन्ध/Genitive)
TypeNoun
Rootसुर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), बहुवचन
प्रवरःthe foremost
प्रवरः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootप्रवर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विधेय-विशेषण
जनार्दनःJanārdana (Viṣṇu)
जनार्दनः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootजनार्दन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विष्णुनाम
यथाjust as
यथा:
Sambandha (सम्बन्ध/comparative)
TypeIndeclinable
Rootयथा (अव्यय)
Formअव्यय; उपमानवाचक
गिरीणाम्of mountains
गिरीणाम्:
Sambandha (सम्बन्ध/Genitive)
TypeNoun
Rootगिरि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी, बहुवचन
अपिalso/even
अपि:
Sambandha (सम्बन्ध/particle)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय/अपेक्षा (also/even)
शैशिराद्रिःŚaiśira mountain
शैशिराद्रिः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootशैशिर-अद्रि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; समासः—कर्मधारय (शैशिरः अद्रिः)
यथाjust as
यथा:
Sambandha (सम्बन्ध/comparative)
TypeIndeclinable
Rootयथा (अव्यय)
Formअव्यय; उपमानवाचक
आयुधानाम्of weapons
आयुधानाम्:
Sambandha (सम्बन्ध/Genitive)
TypeNoun
Rootआयुध (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, षष्ठी, बहुवचन
प्रवरम्the best
प्रवरम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootप्रवर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; विधेय-विशेषण (of सुदर्शनम्)
सुदर्शनम्Sudarśana (discus)
सुदर्शनम्:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootसुदर्शन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; चक्रनाम
यथाjust as
यथा:
Sambandha (सम्बन्ध/comparative)
TypeIndeclinable
Rootयथा (अव्यय)
Formअव्यय; उपमानवाचक
खगानाम्of birds
खगानाम्:
Sambandha (सम्बन्ध/Genitive)
TypeNoun
Rootखग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी, बहुवचन
विनतातनूजःson of Vinatā (Garuḍa)
विनतातनूजः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootविनता-तनूज (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; समासः—तत्पुरुष (विनतायाः तनूजः)
महोरगाणाम्of great serpents
महोरगाणाम्:
Sambandha (सम्बन्ध/Genitive)
TypeNoun
Rootमहा-उरग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी, बहुवचन; समासः—कर्मधारय (महान् उरगः)
प्रवरःthe foremost
प्रवरः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootप्रवर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विधेय-विशेषण (of अनन्तः)
अपिalso/even
अपि:
Sambandha (सम्बन्ध/particle)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय/अपेक्षा
अनन्तःAnanta (Śeṣa)
अनन्तः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootअनन्त (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; शेषनागनाम
यथाjust as
यथा:
Sambandha (सम्बन्ध/comparative)
TypeIndeclinable
Rootयथा (अव्यय)
Formअव्यय; उपमानवाचक
and
:
Sambandha (सम्बन्ध/connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय
भूतेषुamong beings
भूतेषु:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootभूत (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), बहुवचन
महीthe Earth
मही:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootमही (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
प्रधानाchief/primary
प्रधाना:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootप्रधान (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विधेय-विशेषण (of मही)
Dialogue framework not explicit in the excerpt; likely within the Purāṇic narration (commonly Pulastya ↔ Nārada in Vāmana Purāṇa)
Vishnu (Janārdana)Garuḍa (Vinatātanūja)Ananta/Śeṣa
Vaiṣṇava stutiCosmic hierarchySacred symbolism (weapon, mount, serpent)

{ "primaryRasa": "shanta", "secondaryRasa": "adbhuta", "rasaIntensity": 0, "emotionalArcPosition": "", "moodDescriptors": [] }

FAQs

The verse teaches discernment of excellence (śreṣṭhatā) as a contemplative aid: by recognizing a ‘foremost’ principle in each domain, the mind is guided toward the supreme refuge (often implicitly the deity or tīrtha being praised in the surrounding passage).

It functions as stuti/upadeśa within Purāṇic narrative rather than a direct pancalakṣaṇa unit. Indirectly it supports Vaṃśānucarita/Manvantara-style cosmology by affirming Vishnu’s supremacy among devas and his cosmic associates (Garuḍa, Ananta).

Sudarśana symbolizes dharma’s cutting discernment; Garuḍa symbolizes Vedic ascent and victory over poison/ignorance; Ananta symbolizes infinite support and stability; Earth as pradhāna symbolizes the field (kṣetra) for dharma and yajña. Together they map a Vaiṣṇava cosmic order centered on sustaining and protecting righteousness.