Previous Verse
Next Verse

Shloka 3

स्वयंप्रभा

प्रश्नोत्तरम् / Svayamprabha Explains the Golden Forest and Questions the Vanaras

महद्धरण्या विवरं प्रविष्टाः स्म पिपासिताः।इमां स्त्वेवंविधान्भावान्विविधानद्भुतोपमान्।।4.51.3।।दृष्ट्वा वयं प्रव्यथितास्सम्भ्रान्ता नष्टचेतसः।

mahad dharaṇyā vivaraṃ praviṣṭāḥ sma pipāsitāḥ | imāṃs tv evaṃvidhān bhāvān vividhān adbhutopamān || 4.51.3 || dṛṣṭvā vayaṃ pravyathitāḥ sambhrāntā naṣṭacetasaḥ |

वयं पिपासिताः महद्धरण्याः विवरं प्रविष्टाः; इमान् नानाविधान् अद्भुतोपमान् भावान् दृष्ट्वा प्रव्यथिताः, सम्भ्रान्ताः, नष्टचेतस इवाभवाम॥

महत्great, huge
महत्:
कर्म (Karma/Object)
TypeAdjective
Rootमहत् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; ‘विवरम्’ विशेषयति
धरण्याःof the earth
धरण्याः:
सम्बन्ध (Genitive relation/षष्ठी)
TypeNoun
Rootधरणी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, षष्ठी, एकवचन
विवरम्opening, hole
विवरम्:
कर्म (Karma/Object)
TypeNoun
Rootविवर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
प्रविष्टाःentered
प्रविष्टाः:
कर्ता (Kartā/Subject)
TypeVerb
Rootप्र-√विश् (धातु) + क्त (कृदन्त)
FormPPP used in active sense, पुल्लिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
स्मindeed (past marker)
स्म:
क्रियानुवाद (Verbal particle)
TypeIndeclinable
Rootस्म (अव्यय)
Formअव्यय, भूतार्थे स्मरण/अनुवादक-निपात (particle used with past: indeed/used to)
पिपासिताःthirsty
पिपासिताः:
कर्ता (Kartā/Subject)
TypeAdjective
Rootपिपासित (प्रातिपदिक/कृदन्त)
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; कर्तृविशेषण
इमान्these
इमान्:
कर्म (Karma/Object)
TypeAdjective
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, पुल्लिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; ‘भावान्’ विशेषयति
तुbut
तु:
वाक्यसम्बन्ध (Discourse particle)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय, विरोध/विशेषार्थक-निपात (but/indeed)
एवं-विधान्of this kind
एवं-विधान्:
कर्म (Karma/Object)
TypeAdjective
Rootएवम् (अव्यय) + विधान (प्रातिपदिक)
Formअव्ययीभाव-समास (‘एवम्’ + ‘विधान’ = of such a kind), पुल्लिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; ‘भावान्’ विशेषयति
भावान्states/experiences
भावान्:
कर्म (Karma/Object)
TypeNoun
Rootभाव (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन
विविधान्various
विविधान्:
कर्म (Karma/Object)
TypeAdjective
Rootविविध (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; ‘भावान्’ विशेषयति
अद्भुत-उपमान्wonderful in appearance
अद्भुत-उपमान्:
कर्म (Karma/Object)
TypeAdjective
Rootअद्भुत (प्रातिपदिक) + उपम (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (‘अद्भुतम् उपमं यस्य’/‘अद्भुतोपम’), पुल्लिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; ‘भावान्’ विशेषयति
दृष्ट्वाhaving seen
दृष्ट्वा:
पूर्वक्रिया (Prior action)
TypeVerb
Root√दृश् (धातु) + त्वा (कृदन्त)
Formक्त्वान्त-अव्यय (gerund), पूर्वकाल
वयम्we
वयम्:
कर्ता (Kartā/Subject)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, प्रथमा, बहुवचन
प्रव्यथिताःdistressed
प्रव्यथिताः:
कर्ता (Kartā/Subject)
TypeAdjective
Rootप्र-वि-√अथ्/√व्यथ् (धातु) + क्त (कृदन्त)
FormPPP, पुल्लिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; कर्तृविशेषण
सम्भ्रान्ताःbewildered
सम्भ्रान्ताः:
कर्ता (Kartā/Subject)
TypeAdjective
Rootसम्-√भ्रम् (धातु) + क्त (कृदन्त)
FormPPP, पुल्लिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; कर्तृविशेषण
नष्ट-चेतसःhaving lost presence of mind
नष्ट-चेतसः:
कर्ता (Kartā/Subject)
TypeAdjective
Rootनष्ट (प्रातिपदिक/कृदन्त) + चेतस् (प्रातिपदिक)
Formबहुव्रीहि-समास (‘नष्टं चेतः येषाम्’), पुल्लिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; कर्तृविशेषण

'Eat these wonderful roots and fruits and have these drinks and then tell me all about you.ityārṣē śrīmadrāmāyaṇē vālmīkīya ādikāvyē kiṣkindhākāṇḍē ēkapañcaśassargaḥ৷৷Thus ends of the fifty-first sarga in Kishkindakanda of the first epic, the Holy Ramayana composed by sage Valmiki.

D
dharaṇī (earth)

FAQs

Humility before the unknown: dharma includes recognizing one’s limits and seeking rightful guidance rather than acting rashly amid marvels.

The vanaras describe how thirst led them into a great subterranean opening and how the extraordinary sights inside left them disoriented.

Prudence—acknowledging confusion and implicitly inviting instruction from a wiser resident (the ascetic).