Previous Verse
Next Verse

Shloka 30

वानरसेनामोचनम् / Mobilization of the Vanara Hosts

तदन्नसम्भवं दिव्यं फलमूलं मनोहरम्।यः कश्चित्सकृदश्नाति मासं भवति तर्पितः।।।।

tadannasambhavaṃ divyaṃ phalamūlaṃ manoharam |

yaḥ kaścit sakṛd aśnāti māsaṃ bhavati tarpitaḥ ||

तदन्नसम्भवं दिव्यं मनोहरं फलमूलम्। यः कश्चित् सकृदश्नाति स मासं तर्पितो भवति॥

तद्-अन्न-सम्भवम्arisen from that food-offering
तद्-अन्न-सम्भवम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक) + अन्न (प्रातिपदिक) + सम्भव (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; द्वितीया-विभक्ति (कर्म), एकवचन; तत्पुरुष-समास; विशेषण (फलमूलम्)
दिव्यम्divine
दिव्यम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootदिव्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; विशेषण (फलमूलम्)
फल-मूलम्fruits and roots
फल-मूलम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootफल (प्रातिपदिक) + मूल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; द्वितीया-विभक्ति (कर्म), एकवचन; द्वन्द्व-समास
मनोहरम्delightful
मनोहरम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootमनोहर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; विशेषण (फलमूलम्)
यःwhoever
यः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; सम्बन्धक-सर्वनाम
कश्चित्someone/anyone
कश्चित्:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; अनिश्चितार्थक-सर्वनाम (indefinite pronoun)
सकृत्once
सकृत्:
Kriya-Visheshana (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootसकृत् (अव्यय)
Formपरिमाण/आवृत्तिवाचक-अव्यय (adverb: once)
अश्नातिeats
अश्नाति:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Root√अश् (धातु)
Formलट्-लकार (present); प्रथम-पुरुष, एकवचन; परस्मैपद
मासम्for a month
मासम्:
Kala-adhikarana (काल-अधिकरण)
TypeNoun
Rootमास (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; द्वितीया-विभक्ति (काल-अत्यन्त-संयोग/accusative of duration), एकवचन
भवतिbecomes/is
भवति:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Root√भू (धातु)
Formलट्-लकार (present); प्रथम-पुरुष, एकवचन; परस्मैपद
तर्पितःsatiated/contented
तर्पितः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Root√तृप् (धातु)
Formभूतकृदन्त (क्त/PPP); पुंलिङ्ग; प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; विधेय-विशेषण (predicate adjective)

Any one who shares even a little of the divine, delicious fruits and roots grown out of that havis will have no hunger or thirst for a month.

FAQs

Dharma is reverence for sacred resources and disciplined consumption: what is connected to yajña (sacred rite) is portrayed as sustaining and sufficient, encouraging restraint and gratitude rather than excess.

The text describes extraordinary, sustenance-giving fruits and roots associated with a sacred setting, highlighting their potency and usefulness for the vānara company.

Contentment (santoṣa): the ability to remain satisfied with little, supported by what is pure and rightly obtained.