Previous Verse
Next Verse

Shloka 5

हनूमत्संवादः / Hanuman’s Diplomatic Approach to Rama and Lakshmana

राजर्षिदेवप्रतिमौ तापसौ संशितव्रतौ।देशं कथमिमं प्राप्तौ भवन्तौ वरवर्णिनौ।।त्रासयन्तौ मृगगणानन्यांश्च वनचारिणः।।

rājarṣidevapratimau tāpasau saṃśitavratau |

deśaṃ katham imaṃ prāptau bhavantau varavarṇinau ||

trāsayantau mṛgagaṇān anyāṃś ca vanacāriṇaḥ ||

राजर्षिदेवप्रतिमौ तापसौ संशितव्रतौ। देशं कथमिमं प्राप्तौ भवन्तौ वरवर्णिनौ॥ त्रासयन्तौ मृगगणानन्यांश्च वनचारिणः॥

राजर्षिदेवप्रतिमौlike royal sages and gods (both)
राजर्षिदेवप्रतिमौ:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootrājarṣi-deva-pratima (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा द्विवचन (Nom du); बहुपद-तत्पुरुषः ‘राजर्षिभिः देवैश्च प्रतिमौ’ (like royal sages and gods)
तापसौtwo ascetics
तापसौ:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Roottāpasa (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा द्विवचन (Nom du)
संशितव्रतौof strict vows (both)
संशितव्रतौ:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootsaṃśita-vrata (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा द्विवचन (Nom du); कर्मधारयः ‘संशितं व्रतम्’ (strict vows)
देशम्place/region
देशम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootdeśa (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया एकवचन (Acc sg)
कथम्how
कथम्:
Sambandha (सम्बन्धः)
TypeIndeclinable
Rootkatham (अव्यय)
Formअव्यय (interrogative adverb)
इमम्this
इमम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootidam (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया एकवचन (Acc sg); विशेषणम् (qualifying देशम्)
प्राप्तौarrived
प्राप्तौ:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र + आप् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त (past participle used predicatively), पुंलिङ्ग, प्रथमा द्विवचन (Nom du) ‘having come/arrived’
भवन्तौyou two
भवन्तौ:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootbhavant (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा द्विवचन (Nom du); आदरार्थे द्वितीयपुरुष-संबोधनार्थकः (polite ‘you two’)
वरवर्णिनौof excellent complexion (both)
वरवर्णिनौ:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootvara-varṇin (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा द्विवचन (Nom du); कर्मधारयः ‘वरः वर्णः यस्य’
त्रासयन्तौfrightening
त्रासयन्तौ:
Karta (कर्ता)
TypeVerb
Rootत्रस् (धातु) causative (णिच्)
Formवर्तमानकाले शतृ-प्रत्ययान्त (present active participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा द्विवचन (Nom du)
मृगगणान्herds of deer/animals
मृगगणान्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootmṛga-gaṇa (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया बहुवचन (Acc pl); तत्पुरुषः ‘मृगाणां गणाः’
अन्यान्other
अन्यान्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootanya (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया बहुवचन (Acc pl); विशेषणम् (qualifying वनचारिणः)
and
:
Sambandha (सम्बन्धः)
TypeIndeclinable
Rootca (अव्यय)
Formअव्यय (conjunction)
वनचारिणःforest-dwellers/creatures roaming the forest
वनचारिणः:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootvana-cārin (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया बहुवचन (Acc pl); तत्पुरुषः ‘वने चरन्ति’

'You both fair in complexion, resemble royal sages or gods. You appear like ascetics and pursue vows in austerity. How come, you are present here, as if to frighten the animals and other creatures roaming this forest?

R
rājarṣi (royal sage)
D
deva (gods)
F
forest-dwellers (vanacāriṇaḥ)

FAQs

Responsible inquiry: dharma permits questioning strangers for safety, but it should be framed respectfully and truth-seeking, not accusatory.

Hanuman, sent by Sugriva, assesses the newcomers’ identity and purpose, noting their ascetic appearance and the fear their presence causes among animals.

Prudence with courtesy—Hanuman’s careful investigation combined with honoring the apparent sanctity and dignity of the two strangers.