Previous Verse
Next Verse

Shloka 22

महाभिषेकः

Sugriva’s Coronation and Angada’s Installation

प्रविश्य त्वभिनिष्क्रान्तं सुग्रीवं प्लवगेश्वरम्।।अभ्यषिञ्चन्त सुहृदस्सहस्राक्षमिवामराः।

praviśya tv abhiniṣkrāntaṁ sugrīvaṁ plavageśvaram | abhyaṣiñcanta suhṛdaḥ sahasrākṣam ivāmarāḥ ||

प्रविश्य पुनरभिनिष्क्रान्तं प्लवगेश्वरं सुग्रीवं, सुहृदः सहस्राक्षमिवामराः अभ्यषिञ्चन्।

प्रविश्यhaving entered
प्रविश्य:
Purvakala-kriya (पूर्वकाल-क्रिया)
TypeIndeclinable
Rootpra-√viś (धातु) + ल्यप् (ल्यप्)
Formल्यपन्त अव्यय (gerund): ‘प्रविश्य’ = having entered
तुthen/and
तु:
Discourse particle (वाक्य-सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Roottu (अव्यय)
Formअव्यय, अवधान/विरोध/अन्वयार्थक (particle: and/then/but)
अभिनिष्क्रान्तम्having come out/returned
अभिनिष्क्रान्तम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootabhi-nis-√kram (धातु) + kta (क्त) (कृदन्त)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (PPP), पुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; ‘सुग्रीवम्’ इति विशेषणम्; अर्थः ‘बाहिर् निष्क्रान्त’ (come out/returned)
सुग्रीवम्Sugriva
सुग्रीवम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootsugrīva (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
प्लवग-ईश्वरम्lord of the monkeys
प्लवग-ईश्वरम्:
Apposition (समानााधिकरण)
TypeNoun
Rootplavaga (प्रातिपदिक) + īśvara (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-तत्पुरुष: प्लवगानाम् ईश्वरः; पुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; ‘सुग्रीवम्’ इति समानाधिकरण-विशेषण
अभ्यषिञ्चन्तconsecrated/anointed
अभ्यषिञ्चन्त:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootabhi-√sic (धातु)
Formलङ् (imperfect), परस्मैपद, प्रथम-पुरुष, बहुवचन; उपसर्गः अभि; अर्थः ‘अभिषेकं कृतवन्तः’
सुहृदःfriends/allies
सुहृदः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootsuhṛd (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; कर्तृपदम्
सहस्राक्षम्Indra (the thousand-eyed)
सहस्राक्षम्:
Upamana (उपमान)
TypeNoun
Rootsahasra (प्रातिपदिक) + akṣa (प्रातिपदिक)
Formबहुव्रीहि: सहस्रम् अक्षाणि यस्य (Indra); पुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; उपमानपदम्
इवlike
इव:
Upama-marker (उपमा-सूचक)
TypeIndeclinable
Rootiva (अव्यय)
Formअव्यय, उपमावाचक (comparative particle)
अमराःthe gods
अमराः:
Upameya (उपमेय/तुल्य-कर्तृ)
TypeNoun
Rootamara (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; उपमेय-कर्तृसमानार्थे (as comparand: the gods)

With Sugriva,the lord of the monkeys, returned to Kishkinda, his kith and kin coronated him just as the gods consecrated the thousand-eyed Indra.

S
Sugrīva
I
Indra (Sahasrākṣa)

FAQs

Legitimacy through ritual and communal assent: consecration symbolizes rightful rule grounded in recognized order, not mere force.

Sugrīva is ceremonially installed as king by his allies and relatives, paralleling Indra’s divine coronation.

Communal fidelity and support—Sugrīva’s circle upholds stable governance through formal rites.