Previous Verse
Next Verse

Shloka 4

Invocation and the Naimiṣa Assembly: Sūta’s Arrival and the Request to Recount the Padma Purāṇa

येऽर्बुदारण्यनिरताः पुष्करारण्यवासिनः । श्रीशैलनिरता ये च कुरुक्षेत्रनिवासिनः

ye'rbudāraṇyaniratāḥ puṣkarāraṇyavāsinaḥ | śrīśailaniratā ye ca kurukṣetranivāsinaḥ

येऽर्बुदारण्यनिरता पुष्करारण्यवासिनः। श्रीशैलनिरता ये च कुरुक्षेत्रनिवासिनः॥

येwho
ये:
Karta (Relative subject)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा, बहुवचनम्; सम्बन्धसूचक-यत्
अर्बुदArbuda
अर्बुद:
Sambandha (part of compound)
TypeNoun
Rootअर्बुद (प्रातिपदिक)
Formसमासाङ्ग, प्रातिपदिकरूपम्; स्थान/पर्वतनाम
अरण्यforest
अरण्य:
Sambandha (part of compound)
TypeNoun
Rootअरण्य (प्रातिपदिक)
Formसमासाङ्ग, प्रातिपदिकरूपम्
निरताःengaged / devoted
निरताः:
Visheshana (Qualifier)
TypeAdjective
Rootनिरत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा, बहुवचनम्; ‘engaged in/devoted to’
अर्बुदारण्यनिरताःengaged in the Arbuda forest
अर्बुदारण्यनिरताः:
Visheshana (Qualifier of implied मुनयः)
TypeAdjective
Rootअर्बुद (प्रातिपदिक) + अरण्य (प्रातिपदिक) + निरत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा, बहुवचनम्; तत्पुरुषः—अर्बुदारण्ये निरताः
पुष्करPuṣkara
पुष्कर:
Sambandha (part of compound)
TypeNoun
Rootपुष्कर (प्रातिपदिक)
Formसमासाङ्ग, प्रातिपदिकरूपम्; स्थाननाम
अरण्यforest
अरण्य:
Sambandha (part of compound)
TypeNoun
Rootअरण्य (प्रातिपदिक)
Formसमासाङ्ग, प्रातिपदिकरूपम्
वासिनःdwellers
वासिनः:
Karta (Relative subject)
TypeNoun
Rootवासिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा, बहुवचनम्
पुष्करारण्यवासिनःthose dwelling in the Puṣkara forest
पुष्करारण्यवासिनः:
Karta (Relative subject)
TypeNoun
Rootपुष्कर (प्रातिपदिक) + अरण्य (प्रातिपदिक) + वासिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा, बहुवचनम्; तत्पुरुषः—पुष्करारण्ये वासिनः
श्रीशैलŚrīśaila
श्रीशैल:
Sambandha (part of compound)
TypeNoun
Rootश्रीशैल (प्रातिपदिक)
Formसमासाङ्ग, प्रातिपदिकरूपम्; कर्मधारय-नाम (holy mountain Śrīśaila)
निरताःengaged / devoted
निरताः:
Visheshana (Qualifier)
TypeAdjective
Rootनिरत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा, बहुवचनम्
श्रीशैलनिरताःengaged at Śrīśaila
श्रीशैलनिरताः:
Visheshana (Qualifier of implied मुनयः)
TypeAdjective
Rootश्रीशैल (प्रातिपदिक) + निरत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा, बहुवचनम्; तत्पुरुषः—श्रीशैले निरताः
येwho
ये:
Karta (Relative subject)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा, बहुवचनम्
and
:
Samuccaya (Coordination)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्ययम् (conjunction)
कुरुक्षेत्रKurukṣetra
कुरुक्षेत्र:
Sambandha (part of compound)
TypeNoun
Rootकुरुक्षेत्र (प्रातिपदिक)
Formसमासाङ्ग, प्रातिपदिकरूपम्; तत्पुरुष-नाम (Kuru + kṣetra)
निवासिनःresidents
निवासिनः:
Karta (Relative subject)
TypeNoun
Rootनिवासिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा, बहुवचनम्
कुरुक्षेत्रनिवासिनःthose dwelling in Kurukṣetra
कुरुक्षेत्रनिवासिनः:
Karta (Relative subject)
TypeNoun
Rootकुरुक्षेत्र (प्रातिपदिक) + निवासिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा, बहुवचनम्; तत्पुरुषः—कुरुक्षेत्रे निवासिनः

Unspecified in the provided excerpt (context needed to assign Pulastya–Bhīṣma or Śiva–Pārvatī reliably).

Primary Rasa: adbhuta

Secondary Rasa: shanta

Type: tirtha

Sandhi Resolution Notes: Sandhi: येऽर्बुदारण्यनिरताः = ये + अर्बुदारण्यनिरताः (ए+अ→एऽ). Compounds: अर्बुदारण्यनिरताः, पुष्करारण्यवासिनः, श्रीशैलनिरताः, कुरुक्षेत्रनिवासिनः (all locative-tatpurusha sense: X-े ...).

A
Arbuda (Arbudāraṇya)
P
Puṣkara
Ś
Śrīśaila
K
Kurukṣetra

FAQs

It groups multiple renowned sacred regions—Arbuda, Puṣkara, Śrīśaila, and Kurukṣetra—suggesting a pan-Indian tīrtha map where devotion is expressed through association with particular holy landscapes.

By highlighting people who are “nirata” (steadfastly devoted) to sacred places, it frames devotion as sustained commitment—living in, serving, or continually engaging with tīrthas as a spiritual discipline.

Even without the surrounding lines, the ethical thrust is clear: cultivate steadiness (niṣṭhā) in dharmic practice—choosing uplifting environments and dedicating oneself to sacred pursuits rather than transient distractions.