कुलकी रक्षाके लिये एक मनुष्यका, ग्रामकी रक्षाके लिये कुलका, देशकी रक्षाके लिये गाँवका और आत्माके कल्याणके लिये सारी पृथ्वीका त्याग कर देना चाहिये ।। आपदर्थे धन रक्षेद् दारान् रक्षेद् धनैरपि । आत्मानं सतत रक्षेद् दारैरपि धनैरपि,आपत्तिके लिये धनकी रक्षा करे, धनके द्वारा भी स्त्रीकी रक्षा करे और स्त्री एवं धन दोनोंके द्वारा सदा अपनी रक्षा करे
kulārthe tyajet puruṣaṁ grāmārthe kulam eva ca | janapadārthe grāmaṁ tyajed ātmārthe pṛthivīm api || āpadarthe dhanaṁ rakṣed dārān rakṣed dhanair api | ātmānaṁ satataṁ rakṣed dārair api dhanair api ||
कुलस्य रक्षणार्थं पुरुषं त्यजेत्, ग्रामस्य रक्षणार्थं कुलं त्यजेत्, देशस्य रक्षणार्थं ग्रामं त्यजेत्, आत्मकल्याणार्थं तु सर्वां पृथिवीमपि त्यजेत्। आपदर्थे धनं रक्षेद्, दारान् रक्षेद् धनैरपि; आत्मानं सततं रक्षेद् दारैरपि धनैरपि॥
विदुर उवाच
Vidura sets a graded order of what may be sacrificed for a higher good (individual < family < village < realm), while also insisting that one’s own life and inner welfare must be protected above possessions and even family—especially in times of danger.
In Udyoga Parva, Vidura delivers counsel on dharma and statecraft during the tense pre-war negotiations. This verse is part of his practical instruction on how to prioritize responsibilities and make hard choices under crisis.