Previous Verse

Shloka 243

राजधर्मः—राष्ट्ररक्षणं, दण्डनीतिः, हयग्रीवोपाख्यानम्

Royal Duty: Protection, Penal Policy, and the Hayagrīva Exemplum

सुखान्तप्रभवं दुःखं दुःखान्तप्रभवं सुखम्‌ । “कभी दुःखके अन्तमें सुख और कभी सुखके अन्तमें दुःख भी आता है; अतः जो नित्य सुखकी इच्छा रखता हो, वह इन दोनोंका परित्याग कर दे; क्योंकि दुःख सुखके अन्तमें अवश्यम्भावी है, वैसे ही सुख भी दुःखके अन्तमें अवश्यम्भावी है

सुखान्तप्रभवं दुःखं दुःखान्तप्रभवं सुखम्। तस्मात् यः नित्यसुखं काङ्क्षति स उभयम् अपि परित्यजेत्; यथा सुखान्ते दुःखं नियतम्, तथा दुःखान्ते सुखमपि नियतम्।

सुखान्त-प्रभवम्arising from the end of happiness
सुखान्त-प्रभवम्:
TypeAdjective
Rootसुखान्तप्रभव
FormNeuter, Nominative, Singular
दुःखम्sorrow
दुःखम्:
Karta
TypeNoun
Rootदुःख
FormNeuter, Nominative, Singular
दुःखान्त-प्रभवम्arising from the end of sorrow
दुःखान्त-प्रभवम्:
TypeAdjective
Rootदुःखान्तप्रभव
FormNeuter, Nominative, Singular
सुखम्happiness
सुखम्:
Karta
TypeNoun
Rootसुख
FormNeuter, Nominative, Singular

व्यास उवाच