Bhūta-guṇa-saṃkhyāna
Enumeration of the Properties of the Elements and Cognitive Faculties
जगत्में जो भी नाना भाव हैं, वे सब-के-सब सात्त्विक, राजस और तामस--इन तीनों भावोंके ही अन्तर्गत हैं। जैसे अरे रथकी नेमिसे जुड़े होते हैं, उसी प्रकार सभी भाव सात्विक आदि गुणोंके अनुगामी हैं ।। प्रदीपार्थ मन: कुर्यादिन्द्रियैरबुद्धिसत्तमै: । निश्चरद्धिर्यथायोगमुदासीनैर्यद्च्छया,बुद्धिरूप अधिष्ठानमें स्थित हुई उदासीनभावसे स्वभावके अनुसार यथासम्भव विषयोंकी ओर जानेवाली इन्द्रियोंद्वारा मन दीपकका कार्य करता है अर्थात् जैसे दीपक अपनी प्रभाद्वारा घटादि वस्तुओंको प्रकाशित करता है, उसी प्रकार मन नेत्र आदि इन्द्रियोंद्वारा घट-पट आदि वस्तुओंका दर्शन एवं ग्रहण कराता है
jagat-meṁ yo 'pi nānā-bhāvāḥ santi, te sarve sāttvika-rājasa-tāmasāḥ—eteṣāṁ trīṇāṁ bhāvānām eva antar-gatāḥ. yathā are rathasya neminā saha yuktā bhavanti, tathā sarve bhāvāḥ sāttvikādi-guṇānugāminaḥ. pradīpārthaṁ manaḥ kuryād indriyaiḥ abuddhi-sattamaiḥ; niścaradbhiḥ yathā-yogam udāsīnaiḥ yadṛcchayā; buddhi-rūpa adhiṣṭhāne sthitā udāsīna-bhāvena svabhāva-anusāreṇa yathā-sambhavaṁ viṣayān prati gacchadbhiḥ indriyaiḥ manaḥ pradīpasya kāryaṁ karoti—yathā pradīpaḥ svaprabhyā ghaṭādi-vastūni prakāśayati, tathā manaḥ netrādi-indriyaiḥ ghaṭa-paṭādi-vastūnāṁ darśanaṁ grahaṇaṁ ca kārayati.
यावन्तो हि जगत्यस्मिन् नानाभावा व्यवस्थिताः। ते सर्वे सात्त्विकाः प्रोक्ता राजसास्तामसास्तथा॥ यथारे रथनेमौ च निबद्धाः स्युः समन्ततः। तथा गुणानुगाः सर्वे भावा इति विनिश्चयः॥ प्रदीपार्थं मनः कुर्यादिन्द्रियैरबुद्धिसत्तमैः। निश्चरद्भिर्यथायोगमुदासीनैर्यदृच्छया॥ बुद्ध्यधिष्ठानसंस्थितं मनः प्रदीप इव वर्तते; इन्द्रियैः स्वभावतो विषयान् प्रति यथाशक्ति प्रवृत्तैः, अन्तः उदासीनैः, अनुभवप्रकाशनं करोति॥
व्यास उवाच