Previous Verse
Next Verse

Shloka 18

जनक-राज्ञः मौण्ड्य-परिव्रज्या-विवादः

Janaka’s Renunciation Questioned; Discourse on Dāna and Detachment

“आप सम्पूर्ण प्राणियोंके लिये पवित्र एवं विशाल प्याऊके समान थे--सभी आपके पास अपनी प्यास बुझाने आते थे। आप फलोंसे भरे हुए वृक्षके समान थे--कितने ही प्राणियोंकी भूख मिटाते थे, परंतु वे ही आप अब (भूख-प्यास मिटानेके लिये) दूसरोंका मुँह जोह रहे हैं ।। खादन्ति हस्तिनं न्यासै: क्रव्यादा बहवो<प्युत । बहव: कृमयश्चैव कि पुनस्त्वामनर्थकम्‌,“यदि हाथी भी सारी चेष्टा छोड़कर एक जगह पड़ जाय तो मांसभक्षी जीव-जन्तु और कीड़े धीरे-धीरे उसे खा जाते हैं। फिर सब पुरुषार्थोंसे शून्य आप-जैसे मनुष्योंकी तो बात ही क्या है? इति श्रीमहा भारते शान्तिपर्वणि राजधर्मानुशासनपर्वणि अर्जुनवाक्ये अष्टादशो< ध्याय: इस प्रकार श्रीमह्याभारत शान्तिपर्वके अन्तर्गत राजधरमानुशासनपर्वरमें अर्जुनका वाक्यविषयक अठारहवाँ अध्याय पूरा हुआ

āpa sampūrṇa-prāṇibhyaḥ pavitraṃ ca vipulaṃ ca pānīya-śālā-sadṛśā āsīt—sarve yuṣmākaṃ samīpaṃ tṛṣṇā-śāntyai āgacchanti sma. phala-pūrṇa-vṛkṣa-sadṛśāś ca—bahūnāṃ prāṇināṃ kṣudhāṃ śamayanti sma; kintu te eva idānīṃ (kṣudhā-tṛṣṇā-śāntyai) anyeṣāṃ mukhaṃ paśyanti. khādanti hastinaṃ nyāsaiḥ kravyādā bahavo 'py uta; bahavaḥ kṛmayaś caiva ki punaḥ tvām anarthakam.

अर्जुन उवाच— निपानं सर्वभूतानां भूत्वा त्वं पावनं महत् । आद्यो वनस्पतिर्भूत्वा फलवानिव च द्रुमः ॥ अद्य त्वं तु परान् पश्यन् परेषां मुखमीक्षसे । खादन्ति हस्तिनं न्यासैः क्रव्यादा बहवोऽप्युत । बहवः कृमयश्चैव किं पुनस्त्वामनर्थकम् ॥

खादन्तिthey eat/devour
खादन्ति:
Kriya
TypeVerb
Rootखाद्
FormLat (Present), 3rd, Plural, Parasmaipada
हस्तिनम्the elephant
हस्तिनम्:
Karma
TypeNoun
Rootहस्तिन्
FormMasculine, Accusative, Singular
न्यासैःby (their) settling down / by lying still
न्यासैः:
Karana
TypeNoun
Rootन्यास
FormMasculine, Instrumental, Plural
क्रव्यादाःflesh-eaters (carnivores/scavengers)
क्रव्यादाः:
Karta
TypeNoun
Rootक्रव्याद
FormMasculine, Nominative, Plural
बहवःmany
बहवः:
Karta
TypeAdjective
Rootबहु
FormMasculine, Nominative, Plural
अपिeven/also
अपि:
TypeIndeclinable
Rootअपि
उतand/indeed
उत:
TypeIndeclinable
Rootउत
बहवःmany
बहवः:
Karta
TypeAdjective
Rootबहु
FormMasculine, Nominative, Plural
कृमयःworms
कृमयः:
Karta
TypeNoun
Rootकृमि
FormMasculine, Nominative, Plural
and
:
TypeIndeclinable
Root
एवindeed/just
एव:
TypeIndeclinable
Rootएव
किम्what?
किम्:
TypePronoun
Rootकिम्
FormNeuter, Nominative/Accusative, Singular
पुनःagain; moreover
पुनः:
TypeIndeclinable
Rootपुनः
त्वाम्you
त्वाम्:
Karma
TypePronoun
Rootयुष्मद्
Form2nd, Accusative, Singular
अनर्थकम्without purpose; useless; devoid of efficacy
अनर्थकम्:
Karma
TypeAdjective
Rootअनर्थक
FormMasculine, Accusative, Singular

अजुन उवाच

A
Arjuna
E
elephant (hastin)
C
carnivorous creatures (kravyādāḥ)
W
worms (kṛmayaḥ)
W
watering-place (pānīya-śālā)
F
fruit-bearing tree (phala-pūrṇa-vṛkṣa)

Educational Q&A

One who has been a refuge for others must not abandon purposeful effort; when a protector becomes inert, dependents suffer and the inert person too becomes vulnerable. The verse urges sustained puruṣārtha (active striving) as an ethical duty, especially for leaders.

Arjuna addresses a person who formerly supported many—likened to a public watering-place and a fruit-laden tree—but who has now become inactive. Arjuna uses the image of a fallen elephant being eaten by carnivores and worms to warn that helplessness invites harm and dishonor.