नकुलस्य प्रतीची-दिग्विजयः
Nakula’s Conquest of the Western Quarter
तस्य भीमस्तदा55चख्यौ धर्मराजचिकीर्षितम् । सचतं प्रतिगृहौव तथा चक्रे नराधिप:,महता बलचक्रेण परराष्ट्रावमर्दिना । हस्त्यश्वरथपूर्णेन दंशितेन प्रतापवान् २ ।। वृतो भरतशार्टूलो द्विषच्छोकविवर्द्धन: । वैशम्पायनजी कहते हैं--जनमेजय! इसी समय शत्रुओंका शोक बढ़ानेवाले भरतवंशशिरोमणि महाप्रतापी एवं पराक्रमी भीमसेन भी धर्मराजकी आज्ञा ले, शत्रुके राज्यको कुचल देनेवाली और हाथी, घोड़े एवं रथसे भरी हुई, कवच आदिसे सुसज्जित विशाल सेनाके साथ पूर्व दिशाको जीतनेके लिये चले तब भीमने उससे धर्मराज जो कुछ करना चाहते थे, वह सब कह सुनाया। तदनन्तर राजा शिशुपालने उनकी बात मानकर कर देना स्वीकार कर लिया
tasya bhīmas tadā cākhyau dharmarāja-cikīrṣitam | sa ca tat pratigṛhyaiva tathā cakre narādhipaḥ || mahatā bala-cakreṇa para-rāṣṭrāvamardinā | hastyaśva-ratha-pūrṇena daṃśitena pratāpavān || vṛto bharata-śārdūlo dviṣac-choka-vivardhanaḥ |
वैशम्पायन उवाच—तदा भीमस्तस्य धर्मराजचिकीर्षितं सर्वमाचख्यौ। ततः स नराधिपः तच्छ्रुत्वा तदङ्गीकृत्य यथावत् चकार।
वैशम्पायन उवाच
The verse emphasizes disciplined action aligned with rightful authority: Bhīma acts not from private impulse but after understanding and accepting Dharmarāja’s intended course, illustrating duty-bound execution of a king’s policy through organized means.
Bhīma communicates Dharmarāja’s plan; the king accepts it and proceeds. Bhīma is depicted setting out with a massive, well-armed force—elephants, horses, and chariots—capable of subduing enemy kingdoms, heightening the enemies’ fear and sorrow.