Previous Verse
Next Verse

Shloka 13

अस्त्रयुद्धे द्रौणिपार्थसंघर्षः — Karṇa’s Bhārgavāstra and the Search for Yudhiṣṭhira

Chapter 45

गान्धारिभिरसम्भ्रान्तै: पर्वतीयैश्न दुर्जयै: शलभानामिव व्रातैः पिशाचैरिव दुर्दशै:,उनके साथ कभी घबराहटमें न पड़नेवाले गान्धारदेशीय सैनिक और दुर्जय पर्वतीय वीर भी थे। पिशाचोंके समान उन योद्धाओंकी ओर देखना कठिन हो रहा था और वे टिड्डीदलोंके समान यूथ बनाकर चलते थे

गान्धारिभिरसम्भ्रान्तैः पर्वतीयैश्च दुर्जयैः । शलभानामिव व्रातैः पिशाचैरिव दुर्दशैः ॥

गान्धारिभिःby/with the Gandhāra men (Gandhāra troops)
गान्धारिभिः:
Karana
TypeNoun
Rootगान्धारि
FormMasculine, Instrumental, Plural
असम्भ्रान्तैःunconfused, unflustered
असम्भ्रान्तैः:
Karana
TypeAdjective
Rootअसम्भ्रान्त
FormMasculine, Instrumental, Plural
पर्वतीयैःmountain(-dwelling), hill-men
पर्वतीयैः:
Karana
TypeAdjective
Rootपर्वतीय
FormMasculine, Instrumental, Plural
and
:
TypeIndeclinable
Root
दुर्जयैःhard to conquer, invincible
दुर्जयैः:
Karana
TypeAdjective
Rootदुर्जय
FormMasculine, Instrumental, Plural
शलभानाम्of locusts
शलभानाम्:
TypeNoun
Rootशलभ
FormMasculine, Genitive, Plural
इवlike, as if
इव:
TypeIndeclinable
Rootइव
व्रातैःby swarms, in hordes
व्रातैः:
Karana
TypeNoun
Rootव्रात
FormMasculine, Instrumental, Plural
पिशाचैःby/like piśācas (ghouls)
पिशाचैः:
Karana
TypeNoun
Rootपिशाच
FormMasculine, Instrumental, Plural
इवlike, as if
इव:
TypeIndeclinable
Rootइव
दुर्दशैःof dreadful appearance/state, wretched-looking
दुर्दशैः:
Karana
TypeAdjective
Rootदुर्दश
FormMasculine, Instrumental, Plural

संजय उवाच