कर्णपर्व — पञ्चदशोऽध्यायः | Karṇa Parva, Chapter 15: Pāṇḍya’s Advance and Aśvatthāmā’s Counterstroke
संशप्तकाश्न मे वध्या द्रौणिराह्मययते च माम्,“माधव! एक ओर तो मुझे संशप्तकोंका वध करना है, दूसरी ओर द्रोणकुमार अश्वत्थामा युद्धके लिये मेरा आह्वान कर रहा है। अत: यहाँ मेरे लिये जो पहले कर्तव्य प्राप्त हो, उसे मुझे बताइये। यदि आप ठीक समझें तो पहले उठकर अभ्व॒त्थामाको ही आतिथ्य ग्रहण करनेका अवसर दिया जाय”
sajaya uv01ca |
saaptak01b ca me vadhy01 droiir 01hvayate ca m01m |
"m01dhava! eka-ora tu me saaptak01n01 vadha kartavya, dvit2by01m6 ca droaputra a5bvatth01m01 yuddh01ya m01m 01hvayati |
ata atra me yat p6brva kartavya pr01pnoti, tad me br6bhi |
yadi tva samyak manyase, p6brvam utth01ya a5bvatth01mna eva 01tithya graha2btu avasaro d2byat01m" ||
सञ्जय उवाच—अर्जुन उवाच—माधव, एकतो मे संशप्तकानां वधो नियतः; अपरतो द्रोणपुत्रोऽश्वत्थामा युद्धाय मां समाह्वयते। अतः कथय मे, किमत्र पूर्वं कर्तव्यं भवेत्। यदि ते रोचते, तर्ह्युत्थाय प्रथममेवाश्वत्थाम्नोऽतिथ्यं गृह्णीयाम्—अर्थात् तस्याह्वानं प्रथमं प्रतिगृह्य युध्येयम्।
संजय उवाच
When multiple obligations collide, one should seek wise counsel and prioritize the action that best aligns with dharma and immediate necessity, rather than acting from impulse or pride.
Arjuna faces two simultaneous pressures: the Saaptakas must be dealt with, while Ashvatthama directly challenges him. He asks Krishna to decide which duty should be undertaken first, using the ironic phrase accept his hospitality to mean engage him in combat.