Shloka 100

महाराज! उस महायुद्धमें क्रोधसे उद्दीप्त हो आँखें लाल-लाल करके एक-दूसरेसे भिड़े हुए वे दोनों महाबली वीर युद्धमें काल और अग्निके समान परस्पर देखने लगे। उनका वह घोर संग्राम अत्यन्त कटु परिणामको प्रकट करनेवाला था। पूर्वकालमें देवासुर-संग्रामके अवसरपर इन्द्र और शम्बरासुरमें जैसा भयंकर युद्ध हुआ था, वैसा ही उनमें भी हुआ ।। ५२ -५४ || इति श्रीमहाभारते भीष्मपर्वणि भीष्मवधपर्वणि अलम्बुषाभिमन्युसमागमे शततमो<ध्याय:

sañjaya uvāca | mahārāja! tasmin mahāyuddhe krodhoddīptāruṇalocanau parasparaṃ saṃmukhaṃ saṃyuge saṃnipatya tau mahābalau vīrau yuddhe kālāgnisamāv iva parasparaṃ dadṛśatuḥ | tayoḥ sa ghoraḥ saṃgrāmo 'tyantaṃ kaṭupariṇāmaṃ prakāśayām āsa | pūrvakāle devāsurasaṃgrāme yathā indraśambarāsurayoḥ bhayaṅkaraṃ yuddham abhavat tathā tayor api abhavat ||

महाराज! तस्मिन् महायुद्धे क्रोधदीप्तलोचनौ रक्तनेत्रौ तौ महाबलौ वीरौ परस्परं कालानलसमौ ददृशाते। तयोः स घोरः संग्रामः परमं कटुं परिणामं सूचयामास। यथा पुरा देवासुरसंग्रामे इन्द्रशम्बरयोर्भयंकरो युद्धसमागमः आसीत्, तथैव तयोः अभवत् ॥ इति श्रीमहाभारते भीष्मपर्वणि भीष्मवधपर्वणि अलम्बुषाभिमन्युसमागमे शततमोऽध्यायः ॥

महाराजO great king
महाराज:
TypeNoun
Rootमहाराज
FormMasculine, Vocative, Singular
तस्मिन्in that
तस्मिन्:
Adhikarana
TypePronoun
Rootतद्
FormMasculine/Neuter, Locative, Singular
महायुद्धेin the great battle
महायुद्धे:
Adhikarana
TypeNoun
Rootमहायुद्ध
FormNeuter, Locative, Singular
क्रोधेनby/with anger
क्रोधेन:
Karana
TypeNoun
Rootक्रोध
FormMasculine, Instrumental, Singular
उद्दीप्ताःinflamed, kindled
उद्दीप्ताः:
TypeAdjective
Rootउद्-दीप्
FormMasculine, Nominative, Plural
लोहितलोचनाःhaving red eyes
लोहितलोचनाः:
TypeAdjective
Rootलोहित-लोचन
FormMasculine, Nominative, Plural
अन्योन्यम्each other, mutually
अन्योन्यम्:
TypeIndeclinable
Rootअन्योन्य
अभ्यपतताम्the two rushed at (each other)
अभ्यपतताम्:
TypeVerb
Rootअभि-पत्
FormImperfect, 3rd, Dual
तौthose two
तौ:
Karta
TypePronoun
Rootतद्
FormMasculine, Nominative, Dual
महाबलौvery mighty
महाबलौ:
TypeAdjective
Rootमहाबल
FormMasculine, Nominative, Dual
वीरौheroes
वीरौ:
Karta
TypeNoun
Rootवीर
FormMasculine, Nominative, Dual
युद्धेin battle
युद्धे:
Adhikarana
TypeNoun
Rootयुद्ध
FormNeuter, Locative, Singular
कालाग्निसमौlike Time and Fire
कालाग्निसमौ:
TypeAdjective
Rootकाल-अग्नि-सम
FormMasculine, Nominative, Dual
परस्परम्mutually
परस्परम्:
TypeIndeclinable
Rootपरस्पर
अपश्यताम्the two looked (at each other)
अपश्यताम्:
TypeVerb
Rootपश्
FormImperfect, 3rd, Dual
तयोःof those two
तयोः:
TypePronoun
Rootतद्
FormMasculine/Neuter, Genitive, Dual
सःthat
सः:
TypePronoun
Rootतद्
FormMasculine, Nominative, Singular
घोरःterrible
घोरः:
TypeAdjective
Rootघोर
FormMasculine, Nominative, Singular
संग्रामःbattle, combat
संग्रामः:
Karta
TypeNoun
Rootसंग्राम
FormMasculine, Nominative, Singular
अत्यन्तकटुपरिणामप्रदर्शकःrevealing an extremely bitter outcome
अत्यन्तकटुपरिणामप्रदर्शकः:
TypeAdjective
Rootअत्यन्त-कटु-परिणाम-प्रदर्शक
FormMasculine, Nominative, Singular
आसीत्was
आसीत्:
TypeVerb
Rootअस्
FormImperfect, 3rd, Singular
पूर्वकालेin former times
पूर्वकाले:
Adhikarana
TypeNoun
Rootपूर्वकाल
FormMasculine, Locative, Singular
देवासुरसंग्रामेin the war of gods and demons
देवासुरसंग्रामे:
Adhikarana
TypeNoun
Rootदेव-असुर-संग्राम
FormMasculine, Locative, Singular
अवसरेon the occasion
अवसरे:
Adhikarana
TypeNoun
Rootअवसर
FormMasculine, Locative, Singular
इन्द्रशम्बरयोःof Indra and (the asura) Śambara
इन्द्रशम्बरयोः:
TypeNoun
Rootइन्द्र-शम्बर
FormMasculine, Genitive, Dual
यथाas, just as
यथा:
TypeIndeclinable
Rootयथा
भयंकरःterrifying
भयंकरः:
TypeAdjective
Rootभयंकर
FormMasculine, Nominative, Singular
युद्धःbattle
युद्धः:
Karta
TypeNoun
Rootयुद्ध
FormMasculine, Nominative, Singular
अभवत्happened, occurred
अभवत्:
TypeVerb
Rootभू
FormImperfect, 3rd, Singular
तथाso, likewise
तथा:
TypeIndeclinable
Rootतथा
एवindeed, just
एव:
TypeIndeclinable
Rootएव
तयोःbetween/of those two
तयोः:
TypePronoun
Rootतद्
FormMasculine/Neuter, Genitive, Dual
अपिalso
अपि:
TypeIndeclinable
Rootअपि
अभवत्occurred
अभवत्:
TypeVerb
Rootभू
FormImperfect, 3rd, Singular

संजय उवाच

S
Sañjaya
D
Dhṛtarāṣṭra (Mahārāja)
I
Indra
Ś
Śambara (asura)
D
Devas
A
Asuras
K
Kāla
A
Agni

Educational Q&A

Unrestrained anger in war magnifies destruction and clouds discernment; the verse underscores that wrath-driven heroism can lead to bitter consequences, as if Death and Fire themselves were unleashed.

Sanjaya describes two mighty warriors locked in a furious duel, their rage making them appear like embodiments of Death and Fire, and he heightens the scene by comparing it to the legendary battle between Indra and the asura Śambara.