Nārāyaṇa-tejas: Kṛṣṇa’s Vrata, the Fire-Manifestation, and the Sages’ Inquiry (अनुशासन पर्व, अध्याय १२६)
“मैत्रेयजी! तुम जो कुछ चाहोगे, उसके अनुसार तुमको अन्न-पानकी सामग्री प्राप्त होगी। तुम बुद्धिमान, कुलीन, शास्त्रज्ञ और दयालु हो। तुम्हारी तरुण अवस्था है और तुम व्रतधारी हो। अतः सदा धर्म-पालनमें लगे रहो और गृहस्थोंके लिये जो सबसे उत्तम एवं मुख्य कर्तव्य है, उसे ग्रहण करो--ध्यान देकर सुनो ।।
maitreya-jī! tvaṁ yat kiṁcid icchasi, tad-anusāreṇa te anna-pāna-sāmagrī prāpsyate. tvaṁ buddhimān kulīnaḥ śāstrajñaḥ dayāluś ca. tava taruṇāvasthā vartate, tvaṁ ca vratadharaḥ. ataḥ sadā dharma-pālane lagnaḥ bhava, gṛhasthānāṁ yat paramam eva mukhyaṁ ca kartavyaṁ, tad gṛhāṇa—dhyānena śṛṇu.
yo bhartā vāsitā-tuṣṭo bhartuṣ-tuṣṭā ca vāsitā |
yasminn evaṁ kule sarvaṁ kalyāṇaṁ tatra vartate ||
भीष्म उवाच—मैत्रेय! यद् यद् इच्छसि तदनुरूपम् अन्नपानं प्राप्स्यसि। त्वं बुद्धिमान् कुलीनः शास्त्रज्ञो दयालुश्च; तरुणो व्रतधारी च। तस्मात् सदा धर्मपालने निरतः सन् गृहस्थानां परमं मुख्यं कर्तव्यं गृहाण—शृणु मे समाहितः। यो भर्ता वासितातुष्टो भर्तुस्तुष्टा च वासिता। यस्मिन्न् एवं कुले सर्वं कल्याणं तत्र वर्तते॥
भीष्म उवाच
Bhishma teaches that the foremost householder ethic is reciprocal care: when a husband supports and cherishes his wife and the wife is content with and supportive of her husband, the entire family becomes a seat of kalyāṇa (welfare and auspiciousness).
Bhishma addresses the sage Maitreya, praises his virtues and discipline, assures him of hospitality, and then introduces a key instruction on gṛhastha-dharma, culminating in a maxim about marital harmony as the foundation of a flourishing household.