Shloka 8

Hymns to Nārāyaṇa: Humility, Bhakti, Yoga, and the Guṇas

निरृतिरुवाच / योगेन त्वय्यर्पितया च भक्त्या संयान्ति लोकाः परमां गतिं च / आसेवया सर्वगुणाधिकानां ज्ञानेन वैराग्ययुतेनदवे

nirṛtiruvāca / yogena tvayyarpitayā ca bhaktyā saṃyānti lokāḥ paramāṃ gatiṃ ca / āsevayā sarvaguṇādhikānāṃ jñānena vairāgyayutenadave

निरृतिरुवाच— योगेन त्वयि समर्पितया भक्त्या च जनाः परमां गतिं यान्ति। सर्वगुणाधिकानाम् आसेवया, ज्ञान-वैराग्य-युक्तेन, ते दिव्यं पदं प्राप्नुवन्ति।

निरृतिःNirṛti
निरृतिः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootnirṛti (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Root√vac (धातु)
Formलिट्-लकार (perfect), परस्मैपद, प्रथम-पुरुष, एकवचन
योगेनby yoga
योगेन:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootyoga (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन
त्वयिin you
त्वयि:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Roottvad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (सर्वनाम), सप्तमी-विभक्ति, एकवचन
अर्पितयाoffered/dedicated
अर्पितया:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootarpita (कृदन्त, √arp)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन; भक्त्या विशेषणम् (offered/dedicated)
and
:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootca (अव्यय)
Formअव्यय, समुच्चयार्थक (conjunction)
भक्त्याby devotion
भक्त्या:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootbhakti (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन
संयान्तिattain/go to
संयान्ति:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootसम्+√yā (धातु)
Formलट्-लकार (present), परस्मैपद, प्रथम-पुरुष, बहुवचन
लोकाःpeople
लोकाः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootloka (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
परमाम्supreme
परमाम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootparama (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; गतिम् विशेषयति
गतिम्goal/state
गतिम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootgati (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
and
:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootca (अव्यय)
Formअव्यय, समुच्चयार्थक (conjunction)
आसेवयाby service/attendance
आसेवया:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootā-sevā (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन
सर्व-गुण-अधिकानाम्of those excelling in all virtues
सर्व-गुण-अधिकानाम्:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeAdjective
Rootsarva (प्रातिपदिक) + guṇa (प्रातिपदिक) + adhika (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (सर्वैः गुणैः अधिकाः), पुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, बहुवचन; आसेवया इत्यस्य सम्बन्ध (of those superior in all qualities)
ज्ञानेनby knowledge
ज्ञानेन:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootjñāna (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन
वैराग्य-युतेनendowed with detachment
वैराग्य-युतेन:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootvairāgya (प्रातिपदिक) + yuta (कृदन्त, √yuj)
Formतत्पुरुष-समास (वैराग्येन युतम्), नपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन; ज्ञानेन विशेषणम्
दवे(uncertain reading)
दवे:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootdava (प्रातिपदिक)
Formरूपपाठे सन्दिग्धम्; सम्भाव्यं नपुंसकलिङ्ग/पुंलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन (locative) अथवा पाठभेदः; अर्थः अनिश्चितः

Nirṛti

Concept: Synthesis of yoga, bhakti, satsanga (service to the virtuous), and jñāna with vairāgya as means to the supreme state.

Vedantic Theme: Jñāna-vairāgya supported by bhakti and sādhusaṅga; grace-oriented liberation where devotion is ‘offered to You’.

Application: Adopt a balanced practice: (1) daily yoga/meditation, (2) dedicate actions and love to Viṣṇu, (3) serve and learn from sādhus, (4) cultivate discernment and dispassion.

Primary Rasa: shanta

Secondary Rasa: adbhuta

Type: transcendent abode

Related Themes: Garuda Purana: repeated emphasis on bhakti to Viṣṇu as liberating; Garuda Purana: praise of sādhusaṅga and kathā-śravaṇa as ‘rasāyana’ for liberation

N
Nirṛti
V
Vishnu

FAQs

This verse states that disciplined yoga and devotion dedicated to Vishnu are direct means for attaining the supreme destination (paramā gati), indicating liberation is grounded in God-centered practice.

It presents a liberation-oriented path: devotion to Vishnu, service/association with the virtuous, and knowledge supported by dispassion—implying the soul rises beyond post-death states by inner purification and realization.

Dedicate daily practice (japa, meditation, ethical living) to Vishnu, seek guidance and service opportunities with genuinely virtuous teachers/elders, and cultivate detachment so knowledge becomes transformative.