Shloka 43

Jāmbavatī’s Vaiṣṇava-Ācāra: Grace, Sense-Consecration, and Pilgrimage to Śrīnivāsa on Veṅkaṭādri

इत्थं कार्यं वैष्णवैः पर्वतस्य त्वं वैष्णवैर्विपरीतं च कार्यम् / मध्वान्तःस्थः पर्वताग्रेस्ति नित्यं रमाब्रह्माद्यैः पूजितः श्रीनिवासः

itthaṃ kāryaṃ vaiṣṇavaiḥ parvatasya tvaṃ vaiṣṇavairviparītaṃ ca kāryam / madhvāntaḥsthaḥ parvatāgresti nityaṃ ramābrahmādyaiḥ pūjitaḥ śrīnivāsaḥ

इत्येवं कार्यं वैष्णवैः पर्वतस्य, त्वं वैष्णवैर्विपरीतं च कार्यम्। मध्वान्तःस्थः पर्वताग्रे स्थितो नित्यं रमाब्रह्माद्यैः पूजितः श्रीनिवासः॥

इत्थम्thus
इत्थम्:
Kriyā-viśeṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootittham (अव्यय)
Formप्रकारवाचक-अव्यय
कार्यम्the proper act
कार्यम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootkārya (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; ‘that which is to be done’
वैष्णवैःby Vaiṣṇavas
वैष्णवैः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootvaiṣṇava (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन
पर्वतस्यof the mountain
पर्वतस्य:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootparvata (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, एकवचन
त्वम्you
त्वम्:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootyusmad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formमध्यमपुरुष-सर्वनाम, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
वैष्णवैःby Vaiṣṇavas
वैष्णवैः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootvaiṣṇava (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन
विपरीतम्the opposite (way)
विपरीतम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootviparīta (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; विधेय-विशेषण (predicative)
and
:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootca (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय
कार्यम्(is) to be done
कार्यम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootkārya (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; ‘act to be done’
मधुhoney/sweetness (Madhu)
मधु:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootmadhu (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रातिपदिक-रूप (compound member)
अन्तःस्थःsituated within
अन्तःस्थः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootantaḥ-stha (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; अव्ययीभाव-समासः: अन्तः + स्थ (‘situated within’)
पर्वताग्रेon the mountain-top
पर्वताग्रे:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootparvata-agra (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; समासः: पर्वतस्य अग्रे (षष्ठी-तत्पुरुष)
अस्तिis
अस्ति:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootas (धातु)
Formलट्-लकार (Present), प्रथमपुरुष, एकवचन, परस्मैपद
नित्यम्always
नित्यम्:
Kāla-adhikaraṇa (कालाधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootnitya (प्रातिपदिक)
Formअव्ययवत् क्रियाविशेषण (adverbial accusative: ‘always’)
रमाRamā (Lakṣmī)
रमा:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootramā (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रातिपदिक-रूप (compound member)
ब्रह्मBrahmā
ब्रह्म:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootbrahman (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रातिपदिक-रूप (compound member)
आद्यैःand others
आद्यैः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootādi (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन; ‘and others’ (ādi as adjective)
पूजितःworshipped
पूजितः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootpūj (धातु)
Formभूतकृदन्त (क्त), पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; ‘worshipped’
श्रीनिवासःŚrīnivāsa
श्रीनिवासः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootśrīnivāsa (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; समासः: श्री + निवास (तत्पुरुष/कर्मधारय-प्रायः)

Lord Vishnu (addressing Garuda/Vinata-putra in instruction)

Concept: Vaiṣṇava identity is defined by correct conduct toward the kṣetra and deity; deviation is censured. The Lord’s abiding presence makes the mountain a living temple.

Vedantic Theme: Arcā and kṣetra as accessible locus of Īśvara for all beings; devotion expressed through niyama (regulated practice).

Application: Learn and follow the kṣetra’s traditional rules (ācāra) rather than improvising; correct others gently but firmly when sacred norms are violated.

Primary Rasa: raudra

Secondary Rasa: shanta

Type: sacred mountain and inner sacred region

Related Themes: Garuda Purana (ācāra and tīrtha-mahātmyas emphasizing proper conduct)

V
Vishnu (Shrinivasa)
V
Vaishnavas
R
Rama (Lakshmi)
B
Brahma
D
Devas

FAQs

The verse frames devotion as disciplined conduct: a Vaiṣṇava should act in ways that honor sacred places and the presence of Śrīnivāsa, not in a manner “viparīta” (contrary) to devotional duty.

It states that Śrīnivāsa is eternally present on the mountain’s summit and within a sacred inner region, and that even Lakṣmī and Brahmā worship Him—highlighting His supreme sanctity.

Approach temples and sacred sites with reverence, avoid actions that contradict devotional ethics, and center worship on humility and consistent practice.