Shloka 48

Kāraṇa-vyākhyā: Cosmic Agents, Rudra-Forms, Sense-Purity, and Ānanda-Tāratamya

पादारविन्दे नार्पितं भक्ष्यभोज्यं दृष्टो मया केन पुण्येन देव / भुक्त्वाभुक्त्वा हरिनैरवेद्यजातं सुखं त्वदीयं रमया लालितं च

pādāravinde nārpitaṃ bhakṣyabhojyaṃ dṛṣṭo mayā kena puṇyena deva / bhuktvābhuktvā harinairavedyajātaṃ sukhaṃ tvadīyaṃ ramayā lālitaṃ ca

पादारविन्दे नार्पितं भक्ष्यभोज्यं दृष्टं मया केन पुण्येन देव। भुक्त्वा पुनर्भुक्त्वा हरिनैवेद्यजातं सुखं त्वदीयं पश्यामि रमया च लालितम्॥

पाद-अरविन्देin/at the lotus-feet
पाद-अरविन्दे:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootपाद (प्रातिपदिक) + अरविन्द (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (Locative/7th), एकवचन; समासः—तत्पुरुषः (पादस्य अरविन्दम्)
not
:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेधार्थक-अव्यय
अर्पितम्offered
अर्पितम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootअर्पित (कृदन्त, √अर्प्)
Formभूतकृदन्त (PPP), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; (भक्ष्यभोज्यम्) इत्यस्य विशेषणम्
भक्ष्य-भोज्यम्foods to be eaten and enjoyed
भक्ष्य-भोज्यम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootभक्ष्य (कृदन्त, √भक्ष्) + भोज्य (कृदन्त, √भुज्)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; समासः—द्वन्द्वः (भक्ष्यं च भोज्यं च)
दृष्टःwas seen
दृष्टः:
Kriyā (क्रिया)
TypeAdjective
Rootदृष्ट (कृदन्त, √दृश्)
Formभूतकृदन्त (PPP), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; कर्मणि प्रयोगे ‘I was seen/appeared’ sense possible; here: ‘(he) was seen’/‘was beheld’
मयाby me
मया:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formतृतीया, एकवचन
केनby what (means)
केन:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसक, तृतीया, एकवचन; प्रश्नवाचक-सर्वनाम
पुण्येनby (what) merit
पुण्येन:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootपुण्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया, एकवचन
देवO Lord
देव:
Sambodhana (सम्बोधन)
TypeNoun
Rootदेव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन, एकवचन
भुक्त्वाhaving eaten
भुक्त्वा:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootभुज् (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive/gerund), पूर्वकालिक क्रिया (having eaten)
अभुक्त्वाwithout eating
अभुक्त्वा:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootभुज् (धातु)
Formनञ्-पूर्वक-क्त्वान्त (negative gerund): ‘without eating’
हरिणाby Hari
हरिणा:
Karana/Karta (करण/कर्ता)
TypeNoun
Rootहरि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, एकवचन
इरा-वैद्य-जातम्arisen from Irāvaidya (reading uncertain)
इरा-वैद्य-जातम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootइरा (प्रातिपदिक) + वैद्य (प्रातिपदिक) + जात (कृदन्त, √जन्)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; समासः—तत्पुरुषः (इरा-वैद्ये/इरा-वैद्यस्य जातम्); पाठभेद/अर्थसन्देहः—‘इरावैद्य’ दुरूहः
सुखम्happiness/joy
सुखम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootसुख (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
त्वदीयम्your
त्वदीयम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootत्वदीय (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; (सुखम्) इत्यस्य विशेषणम्
रमयाby Ramā (Lakṣmī)
रमया:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootरमा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया, एकवचन
लालितम्caressed/cherished
लालितम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootलालित (कृदन्त, √लल्/√लाड्)
Formभूतकृदन्त (PPP), नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; (सुखम्) इत्यस्य विशेषणम्
and
:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-अव्यय

Garuda (Vinata-putra), addressing Lord Vishnu (Hari)

Concept: Darśana and ānanda arise by grace even when one’s formal offering is deficient; prasāda is both gift and purifier.

Vedantic Theme: Bhagavān’s anugraha (grace) supersedes strict merit-accounting; Lakṣmī (Ramā) signifies śrī—divine auspiciousness accompanying the Lord.

Application: Do not delay devotion due to perceived unworthiness; begin offering and remembrance now, trusting grace while improving practice.

Primary Rasa: adbhuta

Secondary Rasa: shringara

Type: sacred precinct

Related Themes: Garuda Purana: praise of Hari-naivedya and prasāda as sources of sukha and purification (general thematic parallel)

H
Hari
V
Vishnu
R
Ramā (Lakṣmī)

FAQs

This verse links naivedya offered to Hari with the arising of spiritual sukha (bliss) and implies that devotional offering is a means by which merit (puṇya) and divine grace become accessible.

By emphasizing puṇya and offerings to Hari, it points to devotion and meritorious acts as supports for the jīva—creating auspicious results and inner peace that contrast with the fear and hardship described elsewhere in the Preta Kanda.

Offer simple, sincere food (naivedya) in daily worship, cultivate gratitude, and align actions with dharma—treating devotion and ethical living as ways to build puṇya and steadiness of mind.