Shloka 1

षडशीतितमो ऽध्यायः (इति गयामाहात्म्यं समाप्तम्) / हरिरुवाच / चतुर्दश मनून्वक्ष्ये तत्सुताश्च सुकादिकान् / मनुः स्वायम्भुवः पूर्वमग्निघ्राद्याश्च तत्सुताः

ṣaḍaśītitamo 'dhyāyaḥ (iti gayāmāhātmyaṃ samāptam) / hariruvāca / caturdaśa manūnvakṣye tatsutāśca sukādikān / manuḥ svāyambhuvaḥ pūrvamagnighrādyāśca tatsutāḥ

षडशीतितमोऽध्यायः—इति गयामाहात्म्यं समाप्तम्। हरिरुवाच—चतुर्दश मनून् वक्ष्ये, तत्सुतांश्च शुकादिकान्। पूर्वं स्वायम्भुवो मनुः, तस्य सुताः अग्निघ्रादयः॥

षडशीतितमःeighty-sixth
षडशीतितमः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootषडशीतितम (प्रातिपदिक; षडशीति + तमप्)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; संख्यावाचक-समास (षडशीति=86) + तम (ordinal)
अध्यायःchapter
अध्यायः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअध्याय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
इतिthus
इति:
Nipata (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formअव्यय; उद्धरण/समाप्ति-सूचक (thus)
गयामाहात्म्यम्the greatness of Gayā
गयामाहात्म्यम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootगयामाहात्म्य (प्रातिपदिक; गया + माहात्म्य)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (गयायाः माहात्म्यम्)
समाप्तम्is concluded
समाप्तम्:
Kriya (Predicative/विधेय)
TypeVerb
Rootसम् + आप् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त भूतकृदन्त; नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; (predicate)
हरिःHari (Viṣṇu)
हरिः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootहरि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन; परस्मैपद
चतुर्दशfourteen
चतुर्दश:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootचतुर्दश (संख्या-प्रातिपदिक; चतुर् + दश)
Formअव्ययवत् संख्याशब्दः; (indeclinable numeral used adjectivally)
मनून्Manus
मनून्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootमनु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), बहुवचन
वक्ष्येI shall describe/speak
वक्ष्ये:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलृट्-लकार (Simple Future), उत्तमपुरुष (1st person), एकवचन; परस्मैपद
तत्सुताःtheir sons
तत्सुताः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतत्सुत (प्रातिपदिक; तत् + सुत)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (तेषां सुताः)
and
:
Samuccaya (Coordination/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय
सुकादिकान्Suka and others
सुकादिकान्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootसुकादिक (प्रातिपदिक; सुक + आदि + क)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), बहुवचन; तत्पुरुषः (सुक-आदि-समूहः)
मनुःManu
मनुः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमनु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
स्वायम्भुवःSvāyambhuva
स्वायम्भुवः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootस्वायम्भुव (प्रातिपदिक; स्वयम्भू + अण्)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; विशेषण (मनुः)
पूर्वम्first, formerly
पूर्वम्:
Kala-adhikarana (Time/कालाधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootपूर्व (प्रातिपदिक/अव्यय)
Formअव्यय; कालवाचक क्रियाविशेषण (formerly/first)
अग्निघ्राद्याःAgnighra and others
अग्निघ्राद्याः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअग्निघ्राद्य (प्रातिपदिक; अग्निघ्र + आदि)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन; ‘अग्निघ्रः आदिः येषाम्’ (ādi-group)
and
:
Samuccaya (Coordination/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय
तत्सुताःhis sons
तत्सुताः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतत्सुत (प्रातिपदिक; तत् + सुत)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (तस्य सुताः)

Hari (Lord Vishnu)

Concept: Purāṇic cosmology: the fourteen Manus and their progeny structure time, dharma, and creation cycles; Svāyambhuva Manu is first.

Vedantic Theme: Cosmic order (ṛta/dharma) unfolding through cycles; knowledge as orientation within saṃsāra’s vast framework.

Application: Study manvantara narratives to contextualize dharma historically and cyclically; cultivate humility and steadiness by reflecting on vast time scales.

Primary Rasa: adbhuta

Secondary Rasa: shanta

Related Themes: Garuda Purana 1.86 (Gayā-māhātmya conclusion); Garuda Purana subsequent chapters on Manus and genealogies (contextual continuation)

H
Hari (Vishnu)
M
Manu Svayambhuva
S
Suka
A
Agnighra

FAQs

This verse introduces the systematic account of the fourteen Manus—cosmic lawgivers who preside over successive epochs—along with their progeny, framing how dharma and creation proceed through time.

Indirectly: by shifting from Gayā’s sacred merit to the broader structure of cosmic time and lineage, it supplies the cosmological backdrop within which dharma, karma, and ritual results (including ancestral rites) are understood.

Use it as a reminder to study dharma within a larger tradition and lineage: practice rites (like Gayā-related śrāddha) and ethical living with awareness of scriptural continuity and cosmic order.