Previous Verse
Next Verse

Shloka 102

अविद्याबीज-निरूपणं, योगस्वरूप-उपदेशः, मूर्तहरिधारणा-समाधि, जनकवंशीय-राजर्षिसंवादः

खाण्डिक्यो ऽपि सुतं कृत्वा राजानं योगसिद्धये वनं जगाम गोविन्दे विनिवेशितमानसः

khāṇḍikyo 'pi sutaṃ kṛtvā rājānaṃ yogasiddhaye vanaṃ jagāma govinde viniveśitamānasaḥ

Хандикья тоже, поставив своего сына царём, ушёл в лес ради достижения совершенства в йоге; его ум был всецело погружён в Говинду, Верховного Господа.

खाण्डिक्यःKhāṇḍikya
खाण्डिक्यः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootखाण्डिक्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; व्यक्तिनाम
अपिalso / even
अपि:
Sambandha (Particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय (निपात/particle; 'also/even')
सुतम्son
सुतम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootसुत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
कृत्वाhaving made
कृत्वा:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeVerb
Rootकृ (धातु) + त्वा (प्रत्यय)
Formक्त्वान्त अव्ययकृदन्त (Gerund/Absolutive)
राजानम्king
राजानम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootराजन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
योगसिद्धयेfor attainment of yogic perfection
योगसिद्धये:
Prayojana (Purpose/प्रयोजन)
TypeNoun
Rootयोग (प्रातिपदिक) + सिद्धि (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, चतुर्थी (4th/Dative), एकवचन; तत्पुरुषः (योगस्य सिद्धिः)
वनम्to the forest
वनम्:
Karma (Goal/कर्म)
TypeNoun
Rootवन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
जगामwent
जगाम:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootगम् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन; परस्मैपद
गोविन्देin Govinda (Vishnu)
गोविन्दे:
Adhikarana (Location/Object of devotion/अधिकरण)
TypeNoun
Rootगोविन्द (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन
विनिवेशितमानसःwhose mind was fixed (absorbed)
विनिवेशितमानसः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootवि+नि+विश् (धातु) + क्त (प्रत्यय) + मानस (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; बहुव्रीहिः (विनिवेशितं मनः यस्य सः)

Sage Parāśara (narrating to Maitreya)

K
Khāṇḍikya
G
Govinda (Vishnu)

FAQs

This verse presents the ideal dharmic arc: after securing orderly succession, the king turns inward—renouncing power to pursue yogic perfection with the mind fixed on Govinda.

Even while recounting dynasties, Parāśara highlights that true sovereignty culminates in devotion and yoga—showing that genealogy and governance ultimately serve the pursuit of moksha.

Govinda is portrayed as the supreme focus of meditation: yogic success is not merely technique-driven but fulfilled through absorption in Vishnu as the highest reality and refuge.