Previous Verse
Next Verse

Shloka 3

Description and Measurements of Śākadvīpa

with Oceans, Mountains, Varṣas, and Rivers

शाल्मलं चैव तत्त्वेन क्रौंचद्वीपं तथैव च । सूत उवाच । विप्राः सुबहवो द्वीपाः यैरिदं संततं जगत् । सप्तद्वीपान्प्रवक्ष्यामि शृणुध्वं द्विजपुंगवाः

śālmalaṃ caiva tattvena krauṃcadvīpaṃ tathaiva ca | sūta uvāca | viprāḥ subahavo dvīpāḥ yairidaṃ saṃtataṃ jagat | saptadvīpānpravakṣyāmi śṛṇudhvaṃ dvijapuṃgavāḥ

«И также, поистине, Шалмала-двипу, и точно так же Краунча-двипу». Сута сказал: «О брахманы, много двип, которыми распростёрт этот мир. Я изложу семь двип — слушайте, о лучшие из дважды-рождённых».

शाल्मलम्Śālmala (name of a region/island)
शाल्मलम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootशाल्मल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (कर्म), एकवचन
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
एवindeed/just
एव:
Sambandha (Emphasis/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअवधारण-अव्यय (emphatic particle)
तत्त्वेनin truth / truly
तत्त्वेन:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootतत्त्व (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (करण), एकवचन; भावे—‘यथार्थतया’ (in truth)
क्रौंचद्वीपम्Krauñca-dvīpa (the Krauñca island)
क्रौंचद्वीपम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootक्रौंच + द्वीप (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (क्रौंचस्य द्वीपः)
तथाthus/likewise
तथा:
Sambandha (Adverbial/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formअव्यय (adverb)
एवindeed/also
एव:
Sambandha (Emphasis/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअवधारण-अव्यय (emphatic particle)
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
सूतःSūta
सूतः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसूत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
उवाचsaid/spoke
उवाच:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट्-लकार (perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
विप्राःO brāhmaṇas
विप्राः:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootविप्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; संबोधनार्थेऽपि (O brāhmaṇas)
सुबहवःvery many
सुबहवः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसु + बहु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; ‘बहु’ विशेषणम्
द्वीपाःislands/continents
द्वीपाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootद्वीप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
यैःby which
यैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन; सम्बन्धे—‘यैः’ (by which/with which)
इदम्this
इदम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; अत्र द्वितीया (object)
संततम्spread/extended
संततम्:
Karma (Object-complement/कर्मपूरक)
TypeAdjective
Rootसम् + तन् (धातु) → संतत (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formभूतकृदन्त (क्त), नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; ‘विस्तारितम्/प्रसारितम्’
जगत्the world
जगत्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootजगत् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
सप्तद्वीपान्the seven islands/continents
सप्तद्वीपान्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootसप्त + द्वीप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन; द्विगु-समासः (सप्त द्वीपाः)
प्रवक्ष्यामिI shall describe
प्रवक्ष्यामि:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र + वच् (धातु)
Formलृट्-लकार (simple future), उत्तमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
शृणुध्वम्listen (you all)
शृणुध्वम्:
Kriya (Injunction/आज्ञा)
TypeVerb
Rootश्रु (धातु)
Formलोट्-लकार (imperative), मध्यमपुरुष, बहुवचन; आत्मनेपद
द्विजपुंगवाःO best of the twice-born
द्विजपुंगवाः:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootद्विज + पुंगव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (द्विजानां पुंगवाः) संबोधनार्थे

Sūta

Primary Rasa: adbhuta

Secondary Rasa: shanta

Type: celestial_realm

Sandhi Resolution Notes: चैव = च + एव; तथैव = तथा + एव; यैरिदं = यैः + इदम्; सप्तद्वीपान्प्रवक्ष्यामि = सप्तद्वीपान् + प्रवक्ष्यामि; द्विजपुंगवाः = द्विज + पुंगवाः (समास)

Ś
Śālmala-dvīpa
K
Krauñca-dvīpa
V
Viprāḥ (Brāhmaṇas)

FAQs

In Purāṇic cosmography, the world is described as structured into seven major dvīpas (often rendered as continents/island-realms). This verse introduces Sūta’s intention to explain that sevenfold division.

The speaker is Sūta, addressing “viprāḥ” and “dvijapuṅgavāḥ,” i.e., brāhmaṇas/the best among the twice-born, in a didactic discourse.

The verse functions as a transition: it signals a systematic explanation of Purāṇic geography/cosmology, asserting that many dvīpas extend the world while focusing the teaching on the canonical set of seven.