Previous Verse
Next Verse

Shloka 9

Brahmā’s Boons, Hiraṇyakaśipu’s Cosmic Tyranny, and Prahlāda’s Transcendental Qualities

यत्र विद्रुमसोपाना महामारकता भुव: । यत्र स्फाटिककुड्यानि वैदूर्यस्तम्भपङ्क्तय: ॥ ९ ॥ यत्र चित्रवितानानि पद्मरागासनानि च । पय:फेननिभा: शय्या मुक्तादामपरिच्छदा: ॥ १० ॥ कूजद्भ‍िर्नूपुरैर्देव्य: शब्दयन्त्य इतस्तत: । रत्नस्थलीषु पश्यन्ति सुदती: सुन्दरं मुखम् ॥ ११ ॥ तस्मिन्महेन्द्रभवने महाबलो महामना निर्जितलोक एकराट् । रेमेऽभिवन्द्याङ्‌घ्रियुग: सुरादिभि: प्रतापितैरूर्जितचण्डशासन: ॥ १२ ॥

yatra vidruma-sopānā mahā-mārakatā bhuvaḥ yatra sphāṭika-kuḍyāni vaidūrya-stambha-paṅktayaḥ

В дворце Индры ступени были из коралла, пол усыпан бесценными изумрудами, стены — из хрусталя, а колонны стояли рядами из камня вайдурья. Там были дивные балдахины, сиденья, украшенные рубинами; шелковые ложа, белые как пена, убраны гирляндами жемчуга. Дамы дворца, с прекрасными зубами и чарующими лицами, ходили туда и сюда под мелодичный звон ножных колокольчиков и видели отражение своих лиц в драгоценном полу. Но девы, жестоко угнетённые, вынуждены были склоняться к стопам Хираньякашипу, правившего суровым и свирепым наказанием; так он наслаждался во дворце и жестко властвовал над всеми.

यत्रwhere
यत्र:
अधिकरण (Adhikaraṇa/Locative sense)
TypeIndeclinable
Rootयत्र (अव्यय)
Formदेशवाचक-अव्यय (relative adverb: where)
विद्रुम-सोपानाःcoral stairways
विद्रुम-सोपानाः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootविद्रुम + सोपान (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative/1st), बहुवचन; तत्पुरुष (विद्रुमस्य सोपानाः)
महामारकताःgreat emeralds
महामारकताः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootमहान् + मारकत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; कर्मधारय (महान् मारकताः)
भुवःfloors/grounds
भुवः:
अधिकरण (Adhikaraṇa/Location described)
TypeNoun
Rootभू (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative/1st), बहुवचन
यत्रwhere
यत्र:
अधिकरण (Adhikaraṇa)
TypeIndeclinable
Rootयत्र (अव्यय)
Formदेशवाचक-अव्यय
स्फाटिक-कुड्यानिcrystal walls
स्फाटिक-कुड्यानि:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootस्फाटिक + कुड्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; तत्पुरुष (स्फाटिकस्य कुड्यानि)
वैदूर्य-स्तम्भ-पङ्क्तयःrows of cat’s-eye gem pillars
वैदूर्य-स्तम्भ-पङ्क्तयः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootवैदूर्य + स्तम्भ + पङ्क्ति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; तत्पुरुष (वैदूर्यस्य स्तम्भानां पङ्क्तयः)
यत्रwhere
यत्र:
अधिकरण (Adhikaraṇa)
TypeIndeclinable
Rootयत्र (अव्यय)
Formदेशवाचक-अव्यय
चित्र-वितानानिvariegated canopies
चित्र-वितानानि:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootचित्र + वितान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; कर्मधारय (चित्राणि वितानानि)
पद्मराग-आसनानिruby seats
पद्मराग-आसनानि:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootपद्मराग + आसन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; तत्पुरुष (पद्मरागस्य आसनानि)
and
:
समुच्चय (Conjunctive)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय
पयः-फेन-निभाःlike milk-foam
पयः-फेन-निभाः:
विशेषण (Qualifier)
TypeAdjective
Rootपयस् + फेन + निभ (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; उपमान-तत्पुरुष (पयःफेनवत्)
शय्याःbeds
शय्याः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootशय्या (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
मुक्ता-दाम-परिच्छदाःcovered with pearl garlands
मुक्ता-दाम-परिच्छदाः:
विशेषण (Qualifier)
TypeAdjective
Rootमुक्ता + दामन् + परिच्छद (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; तत्पुरुष (मुक्तादाम्ना परिच्छदाः = adorned/covered with pearl-garlands)
कूजद्भिःwith jingling (ones)
कूजद्भिः:
करण (Karaṇa/Instrument)
TypeAdjective
Root√कूज् (धातु) (शतृ-प्रत्ययान्त कृदन्त)
Formशतृ-प्रत्ययान्त वर्तमानकृदन्त (present participle), तृतीया-विभक्ति (Instrumental/3rd), बहुवचन; नपुंसक/पुं-समासे प्रयोगः
नूपुरैःanklets
नूपुरैः:
करण (Karaṇa/Instrument)
TypeNoun
Rootनूपुर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental/3rd), बहुवचन
देव्यःladies, goddesses
देव्यः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootदेवी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative/1st), बहुवचन
शब्दयन्तिmake sound, cause to jingle
शब्दयन्ति:
क्रिया (Main verb)
TypeVerb
Root√शब्द् (धातु) (णिच्)
Formलट्-लकार (Present), प्रथमपुरुष (3rd), बहुवचन; परस्मैपद; णिजन्त (causative)
इतःfrom here
इतः:
देशाधिकरण (Locative sense)
TypeIndeclinable
Rootइतस् (अव्यय)
Formअव्यय (adverb), दिशावाचक (from here)
ततःfrom there
ततः:
देशाधिकरण (Locative sense)
TypeIndeclinable
Rootततस् (अव्यय)
Formअव्यय (adverb), दिशावाचक (from there)
रत्न-स्थलीषुon jeweled floors/terraces
रत्न-स्थलीषु:
अधिकरण (Adhikaraṇa/Location)
TypeNoun
Rootरत्न + स्थली (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति (Locative/7th), बहुवचन; तत्पुरुष (रत्नानां स्थलीषु)
पश्यन्तिthey see
पश्यन्ति:
क्रिया (Main verb)
TypeVerb
Root√पश् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), प्रथमपुरुष (3rd), बहुवचन; परस्मैपद
सुदतीःbeautiful-toothed women
सुदतीः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootसुदती (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative/1st), बहुवचन
सुन्दरम्beautiful
सुन्दरम्:
कर्म (Karma/Object)
TypeAdjective
Rootसुन्दर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative/2nd), एकवचन; विशेषणम्
मुखम्face
मुखम्:
कर्म (Karma/Object)
TypeNoun
Rootमुख (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative/2nd), एकवचन
तस्मिन्in that
तस्मिन्:
अधिकरण (Adhikaraṇa/Location)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग/पुंलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति (Locative/7th), एकवचन
महेन्द्र-भवनेin Indra’s palace
महेन्द्र-भवने:
अधिकरण (Adhikaraṇa/Location)
TypeNoun
Rootमहेन्द्र + भवन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति (Locative/7th), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष
महाबलःvery powerful
महाबलः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeAdjective
Rootमहान् + बल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; कर्मधारय
महामनाःgreat-minded
महामनाः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeAdjective
Rootमहान् + मनस् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; कर्मधारय
निर्जित-लोकःwhose worlds were conquered
निर्जित-लोकः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeAdjective
Rootनिर्- + √जि (धातु) (क्त-प्रत्ययान्त) + लोक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; बहुव्रीह्यर्थे (येन लोकः निर्जितः)
एक-राट्sole ruler
एक-राट्:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootएक + राज्/राट् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; कर्मधारय (एकः राट्)
रेमेhe enjoyed, sported
रेमे:
क्रिया (Main verb)
TypeVerb
Root√रम् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन; आत्मनेपद
अभिवन्द्यafter being worshipped
अभिवन्द्य:
क्रियाविशेषण (Adverbial)
TypeVerb
Rootअभि- + √वन्द् (धातु) (ल्यप्/क्त्वान्त कृदन्त)
Formल्यप्/क्त्वान्त अव्ययकृदन्त (Gerund): ‘having been saluted/after being saluted’ (passive sense)
अङ्घ्रि-युगः(his) pair of feet
अङ्घ्रि-युगः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootअङ्घ्रि + युग (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; तत्पुरुष (अङ्घ्र्योः युगम्)
सुर-आदिभिःby the gods and others
सुर-आदिभिः:
करण/कर्ता (Instrument/Agent)
TypeNoun
Rootसुर + आदि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental/3rd), बहुवचन; तत्पुरुष (सुराः आदयः येषां तैः)
प्रतापितैःmade to suffer, oppressed
प्रतापितैः:
विशेषण (Qualifier)
TypeAdjective
Root√तप् (धातु) + प्रति- (उपसर्ग) (क्त-प्रत्ययान्त कृदन्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त (PPP), तृतीया-विभक्ति, बहुवचन; विशेषणम् (सुरादिभिः)
ऊर्जित-चण्ड-शासनःwhose fierce rule was strengthened
ऊर्जित-चण्ड-शासनः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeAdjective
Rootऊर्जित + चण्ड + शासन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; कर्मधारय (ऊर्जितं चण्डं शासनं यस्य)

Hiraṇyakaśipu was so powerful in the heavenly planets that all the demigods except Lord Brahmā, Lord Śiva and Lord Viṣṇu were forced to engage in his service. Indeed, they were afraid of being severely punished if they disobeyed him. Śrīla Viśvanātha Cakravartī has compared Hiraṇyakaśipu to Mahārāja Vena, who was also atheistic and scornful of the ritualistic ceremonies mentioned in the Vedas. Yet Mahārāja Vena was afraid of some of the great sages such as Bhṛgu, whereas Hiraṇyakaśipu ruled in such a way that everyone feared him but Lord Viṣṇu, Lord Brahmā and Lord Śiva. Hiraṇyakaśipu was so alert against being burnt to ashes by the anger of great sages like Bhṛgu that by dint of austerity he surpassed their power and placed even them under his subordination. It appears that even in the higher planetary systems, to which people are promoted by pious activities, disturbances are created by asuras like Hiraṇyakaśipu. No one in the three worlds can live in peace and prosperity without disturbance.

FAQs

It describes extraordinary, jewel-built opulence—coral stairways, emerald floors, crystal walls, and gem pillars—highlighting the height of material splendor in his rule.

To set the scene of Hiraṇyakaśipu’s immense worldly power and luxury, which contrasts with the coming supremacy of devotion and the Lord’s protection of His devotee.

Material success can be impressive, but it is temporary; use prosperity without pride and keep devotion and humility as the real foundation.