Previous Verse
Next Verse

Shloka 42

अक्रूर-सत्कारः, मथुरायात्रा-विरहः, यमुनातटे दिव्यदर्शनम्, चतुर्व्यूह-नमस्कारः

सनन्दनाद्यैर् मुनिभिः सिद्धयोगैर् अकल्मषैः विचिन्त्यमानं तत्रस्थैर् नासाग्रन्यस्तलोचनैः

sanandanādyair munibhiḥ siddhayogair akalmaṣaiḥ vicintyamānaṃ tatrasthair nāsāgranyastalocanaiḥ

Ali, os sábios a começar por Sanandana—iogues perfeitos, sem mácula—permaneciam sentados naquele lugar, com o olhar fixo na ponta do nariz, contemplando-O continuamente.

सनन्दन-आद्यैःby Sanandana and others
सनन्दन-आद्यैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeAdjective
Rootसनन्दन (प्रातिपदिक) + आदि (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समासः (‘सनन्दनादयः’); पुंलिङ्गे तृतीया बहुवचन (instrumental plural masculine)
मुनिभिःby sages
मुनिभिः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootमुनि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे तृतीया बहुवचन (instrumental plural masculine)
सिद्ध-योगैःby perfected yogins
सिद्ध-योगैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootसिद्ध (प्रातिपदिक) + योग (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय-समासः (‘सिद्धाः योगाः/योगिनः’); पुंलिङ्गे तृतीया बहुवचन (instrumental plural masculine)
अकल्मषैःby the sinless/pure
अकल्मषैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeAdjective
Rootअकल्मष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे तृतीया बहुवचन (instrumental plural masculine); विशेषणम्
विचिन्त्यमानम्being contemplated/meditated upon
विचिन्त्यमानम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeVerb
Rootवि + चिन्त् (धातु)
Formवर्तमानकाले कर्मणि शानच्-प्रत्ययान्त कृदन्त (present passive participle, शानच्); नपुंसकलिङ्गे द्वितीया एकवचन (accusative singular neuter)
तत्रस्थैःby those stationed there
तत्रस्थैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeAdjective
Rootतत्र (अव्यय) + स्थ (प्रातिपदिक)
Formअव्ययीभाव-समासः (‘तत्र स्थिताः’); पुंलिङ्गे तृतीया बहुवचन (instrumental plural masculine); विशेषणम्
नासा-अग्र-न्यस्त-लोचनैःby those with eyes fixed on the tip of the nose
नासा-अग्र-न्यस्त-लोचनैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeAdjective
Rootनासा (प्रातिपदिक) + अग्र (प्रातिपदिक) + न्यस्त (धा/न्यस्-धातु, क्त-कृदन्त) + लोचन (प्रातिपदिक)
Formबहुपद-तत्पुरुषः (‘नासाग्रे न्यस्ते लोचने येषाम्’); पुंलिङ्गे तृतीया बहुवचन (instrumental plural masculine); विशेषणम्

Sage Parāśara (narrating to Maitreya)

S
Sanandana
S
Sages (Munis)
S
Siddha Yogis
V
Vishnu (implied as the object of meditation)

FAQs

It signals disciplined yogic concentration: the sages steady the mind and senses so contemplation can remain fixed on the Supreme (Vishnu).

He presents siddha-yogis as akalmaṣa—purified and accomplished—whose unwavering meditation is fit to apprehend the Lord beyond ordinary perception.

Vishnu is implied as the ultimate object of contemplation—Supreme Reality worthy of constant meditation by the most perfected and stainless sages.