अ॒यं प॒श्चाद्वि॒श्वव्य॑चा॒तस्य॒ चक्षु॑र्वैश्वव्यच॒सं व॒र्षाश्चाक्षु॑ष्यो जग॑ती वा॒र्षी जग॑त्या॒ ऋक्स॑म॒मृक्स॑माच्छु॒क्रः शु॒क्रात्स॑प्तद॒शः स॑प्तद॒शाद्वै॑रू॒पं ज॒मद॑ग्नि॒रृषि॑: प्र॒जाप॑तिगृहीतया॒ त्वया॒ चक्षु॑र्गृह्णामि प्र॒जाभ्य॑:
a̱yáṃ pa̱ścā́d-vi̱śvá-vyàcā̱ tasya̱ cákṣur vaiśvavyaca̱saṃ va̱rṣā́ś cākṣu̱ṣyo jágatī vārṣī́ jágatyā̱ ṛ́k-samam ṛ́k-samāc chu̱kráḥ śu̱krāt sa̱ptada̱śaḥ sa̱ptada̱śād vai̱rū̱paṃ ja̱madagni̱r ṛ́ṣiḥ prajāpati-gṛhītayā̱ tváyā̱ cákṣur gṛhṇāmi pra̱jā́bhyaḥ
Este, na parte de trás (ocidente), é o Todo‑penetrante; o seu olho é o do Todo‑penetrante. As chuvas são do olho; a Jagatī é o metro chuvoso. Da Jagatī procedem Ṛk e Sāman em concordância; de Ṛk e Sāman em concordância procede o Luminoso; do Luminoso o Dezessete; do Dezessete o Vairūpa. Jamadagni é o vidente (ṛṣi). Por ti, tomada por Prajāpati, tomo o olho para a progênie.
अयम् । पश्चात् । विश्व-व्यचा । तस्य । चक्षुः । वैश्व-व्यचसम् । वर्षाः । चाक्षुष्यः । जगती । वार्षी । जगत्या । ऋक्-समम् । ऋक्-समात् । शुक्रः । शुक्रात् । सप्तदशः । सप्तदशात् । वैरूपम् । जमदग्निः । ऋषिः । प्रजापति-गृहीतया । त्वया । चक्षुः । गृह्णामि । प्रजाभ्यः ।