Previous Verse
Next Verse

Shloka 5

वानरसेनामोचनम् / Mobilization of the Vanara Hosts

महेन्द्रहिमवद्विन्ध्यकैलासशिखरेषु च।मन्दरे पाण्डुशिखरे पञ्चशैलेषु ये स्थिताः।।4.37.2।।तरुणादित्यवर्णेषु भ्राजमानेषु सर्वतः।पर्वतेषु समुद्रान्ते पश्चिमायां च ये दिशि।।4.37.3।।आदित्यभवने चैव गिरौ सन्ध्याभ्रसन्निभे।पद्मातालवनं भीमं संश्रिता हरिपुङ्गवाः।।4.37.4।।अञ्जनाम्बुदसङ्काशाः कुञ्जरप्रतिमौजसः।अञ्जने पर्वते चैव ये वसन्ति प्लवङ्गमाः।।4.37.5।।मनश्शिला गुहावासा वानराः कनकप्रभाः।मेरुपार्श्वगताश्चैव ये धूम्रगिरिं संश्रिताः।।4.37.6।।तरुणादित्यवर्णाश्च पर्वते ये महारुणे।पिबन्तो मधुमैरेयं भीमवेगाः प्लवङ्गमाः।।4.37.7।।वनेषु च सुरम्येषु सुगन्धिषु महत्सु च।तापसानां च रम्येषु वनान्तेषु समन्ततः।।4.37.8।।तांस्तां स्त्वमानय क्षिप्रं पृथिव्यां सर्ववानरान्।सामदानादिभि: स्सर्वैराशु प्रेषय वानरान्।।4.37.9।।

añjanāmbudasaṅkāśāḥ kuñjarapratimaujasaḥ |

añjane parvate caiva ye vasanti plavaṅgamāḥ || 4.37.5 ||

Convoca também os macacos guerreiros que vivem no monte Añjana, escuros como nuvens de tempestade e dotados de força como a de poderosos elefantes.

मनः-शिला(at) Manaḥśilā
मनः-शिला:
Visheshana (विशेषण/स्थाननिर्देश)
TypeNoun
Rootमनःशिला (प्रातिपदिक; स्थाननाम)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन (as qualifier in apposition; place-name)
गुहा-वासाḥcave-dwellers
गुहा-वासाḥ:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootगुहा (प्रातिपदिक) + वास (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; तत्पुरुषः (गुहायां वासः येषाम्)
वानराःmonkeys
वानराः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootवानर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
कनक-प्रभाःgolden-hued
कनक-प्रभाः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootकनक (प्रातिपदिक) + प्रभा (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; तत्पुरुषः (कनकवत् प्रभा येषाम्)
मेरु-पार्श्व-गताःgone to Meru's side
मेरु-पार्श्व-गताः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootमेरु (प्रातिपदिक) + पार्श्व (प्रातिपदिक) + गत (कृदन्त; √गम् धातु)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; तत्पुरुषः (मेरोः पार्श्वं गताः)
and
:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय
एवalso
एव:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअव्यय; अवधारण
येwho
ये:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; सम्बन्धक-सर्वनाम
धूम्र-गिरिम्Dhumra mountain
धूम्र-गिरिम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootधूम्र (प्रातिपदिक) + गिरि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; कर्मधारयः (धूम्रः गिरिः)
संश्रिताःresorting to/dwelling
संश्रिताः:
Karta (कर्ता)
TypeVerb
Rootसम् + √श्रि (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त, पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन

'Send for the monkeys residing at the five mountains of Mahendra, Himavan, Vindhya, Kailasa and the whitepeaked mount Mandara those monkeys residing on the western mountains, on the sea shore and on mount Udaya shining like the rising Sun monkeys like dark clouds shining in the twilight Sun those at the fierce Padmatala garden and those at the Anjana mountain who resemble dark clouds like collyrium and are as strong as elephants those monkeys of golden complexion residing at the red arsenic mountain caves beside mount Meru those on mount Meru and Dhumra who are of bright red colour like the rising Sun drinking liquor Maireya the monkeys of terrific speed at mount Maharuna those staying at the delightful hermitages in the forests, and those living on the ground all must be cajoled and persuaded to report at once.

P
plavaṅgama (vānaras)

FAQs

Dharma here is responsible leadership in service of a righteous goal: gathering capable allies to fulfill a pledged duty (helping Rama search for Sita) without delay.

Sugriva is issuing instructions to mobilize vānaras from various regions; this verse specifies those stationed on Mount Añjana.

Sugriva’s strategic vigilance and administrative competence—he knows where forces are located and calls the strongest groups for a dharmic mission.