Previous Verse
Next Verse

Shloka 4

किष्किन्धाप्रवेशः—लक्ष्मणस्य कोपः, तारासान्त्वम्, सुग्रीवदर्शनम्

Lakshmana Enters Kishkindha: Anger, Tara’s Mediation, and Sugriva Encountered

स तां रत्नमयीं श्रीमान्दिव्यां पुष्पितकाननाम्।रम्यां रत्नसमाकीर्णां ददर्श महतीं गुहाम्।।।।

sa tāṃ ratnamayīṃ śrīmān divyāṃ puṣpita-kānanām | ramyāṃ ratna-samākīrṇāṃ dadarśa mahatīṃ guhām ||

Ele—ilustre e afortunado—contemplou aquela vasta gruta: divina, como feita de gemas, encantadora, salpicada de joias e ornada por bosques floridos.

saḥhe
saḥ:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Roottad (प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
tāmthat
tām:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Roottad (प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, स्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
ratnamayīmmade of/inlaid with gems
ratnamayīm:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootratna (प्रातिपदिक) + mayaṭ (मयट्)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; ‘गुहाम्’ इति विशेषणम्
śrīmānillustrious
śrīmān:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootśrīmat (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; कर्तृ-विशेषणम्
divyāmdivine
divyām:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootdivya (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; ‘गुहाम्’ इति विशेषणम्
puṣpitakānanāmhaving flowering groves
puṣpitakānanām:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootpuṣpita (कृदन्त; √puṣp पुष्प्) + kānana (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; कर्मधारय/तत्पुरुषार्थः—‘पुष्पितं काननं यस्याम्’ (flowering-grove(-like))
ramyāmbeautiful
ramyām:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootramya (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; ‘गुहाम्’ इति विशेषणम्
ratnasamākīrṇāmstrewn with gems
ratnasamākīrṇām:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootratna (प्रातिपदिक) + sam-ā-√kṝ (कॄ) (धातु)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; भूतकृदन्त ‘समाकीर्ण’ with उपपद-तत्पुरुषः—‘रत्नैः समाकीर्णा’
dadarśasaw
dadarśa:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Root√dṛś (दृश्) (धातु)
Formलिट्-लकार, परस्मैपद, प्रथम-पुरुष, एकवचन
mahatīmgreat/huge
mahatīm:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootmahat (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; ‘गुहाम्’ इति विशेषणम्
guhāmcave
guhām:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootguhā (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन

Lakshmana, the bestower of fortune, saw the mammoth cave inlaid with gems and precious stones and forests full of delightful flowers.

L
Lakṣmaṇa

FAQs

Prosperity is morally neutral; dharma depends on whether wealth supports duty. The opulence described sets up the ethical contrast with neglected responsibility.

Lakṣmaṇa observes the luxurious, jewel-filled dwelling area in Kiṣkindhā while seeking Sugrīva to press for fulfillment of the promised search for Sītā.

Lakṣmaṇa’s vigilance and commitment to purpose—he is not distracted by splendor.