Previous Verse
Next Verse

Shloka 34

जटायुरावणयुद्धम्

Jatayu’s Combat with Ravana

तं गृहीत्वा नखैस्तीक्ष्णैर्विददार समन्ततः।।।।अधिरूढो गजारोहो यथा स्याद्दुष्टवारणम्।

taṁ gṛhītvā nakhais tīkṣṇair vidadāra samantataḥ | adhirūḍho gajārūḍho yathā syād duṣṭa-vāraṇam ||

Então, agarrando-o com garras afiadas, dilacerou-o por todos os lados; montado sobre Rāvaṇa, rasgou-o como um condutor de elefantes que domina um elefante selvagem e indócil.

तम्him
तम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन; सर्वनाम (pronoun)
गृहीत्वाhaving seized
गृहीत्वा:
Kriya-visheṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootग्रह् (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्यय (Gerund/Absolutive), पूर्वकाल (having done)
नखैःwith claws
नखैः:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootनख (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental), बहुवचन
तीक्ष्णैःsharp
तीक्ष्णैः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootतीक्ष्ण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन; विशेषण (qualifying नखैः)
विददारtore/pierced
विददार:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootविद्/विदार् (धातु: विदारणे)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथम-पुरुष, एकवचन; परस्मैपद
समन्ततःon all sides
समन्ततः:
Deśa-adhikaraṇa (देश-अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootसमन्ततः (अव्यय)
Formअव्यय; क्रियाविशेषण (adverb)
अधिरूढःmounted/ascended
अधिरूढः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootअधि-रुह् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त (Past Passive Participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन; विशेषण (qualifying गजारोहः)
गजारोहःelephant-rider
गजारोहः:
Upamāna (उपमान)
TypeNoun
Rootगज + आरोह (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-तत्पुरुष (gajasya ārohaḥ), पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
यथाas
यथा:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootयथा (अव्यय)
Formअव्यय; उपमान-प्रदर्शक (comparative particle: 'as/like')
स्यात्would be
स्यात्:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootअस् (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), प्रथम-पुरुष, एकवचन; परस्मैपद
दुष्टवारणम्a vicious elephant
दुष्टवारणम्:
Upameya (उपमेय)
TypeNoun
Rootदुष्ट + वारण (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय-समास (दुष्टः वारणः), नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; उपमेय (object of comparison)

Thereafter, seizing Ravana, Jatayu ascended on his back and pierced his body all over with his sharp claws just as a rider goads an unruly elephant.

J
Jaṭāyu
R
Rāvaṇa

FAQs

Dharma as protection: Jaṭāyu uses his strength to resist adharma (abduction and violence), embodying the duty to defend the vulnerable even at personal risk.

During Sītā’s abduction, Jaṭāyu physically attacks Rāvaṇa, mounting him and raking him with talons to stop the crime.

Courage and guardianship—Jaṭāyu’s fearless intervention against a stronger foe for the sake of righteousness.