Śaraṇāgata-Atithi-Dharma in the Kapota Narrative (कपोत-आख्यानम्—शरणागतधर्मः)
श्षपच उवाच नैवोत्सहे भवतो दातुमेतां नोपेक्षितुं हियमाणं स्वमन्नम् । उभौ स्याव: पापलोकावलि प्तौ दाता चाहं ब्राह्मणस्त्वं प्रतीच्छन्,चाण्डालने कहा--ब्रह्मन! मैं यह अभक्ष्य वस्तु आपको नहीं दे सकता और मेरे इस अन्नका आपके द्वारा अपहरण हो, इसकी उपेक्षा भी नहीं कर सकता। इसे देनेवाला मैं और लेनेवाले आप ब्राह्मण दोनों ही पापलिप्त होकर नरकमें पड़ेंगे
śvapaca uvāca: naivotsahe bhavato dātum etāṃ nopīkṣituṃ hriyamāṇaṃ svam annam | ubhau syāvaḥ pāpalokāvaliptau dātā cāhaṃ brāhmaṇas tvaṃ pratīcchan |
O pária disse: “Ó brāhmaṇa, não consigo dar-te isto (impuro), nem posso ficar inerte enquanto meu próprio alimento é tomado. Se isso acontecer, ambos ficaremos manchados pelo pecado e cairemos num domínio de falta—eu como doador, e tu, ó brāhmaṇa, como aquele que recebe.”
श्षपच उवाच