गदायुद्ध-समारम्भः
Commencement of the Mace-Duel Proceedings
वैशम्पायनजी कहते हैं--जनमेजय! सात्वतवंशी बलरामजी कुरुक्षेत्रका दर्शन कर वहाँ बहुत-सा धन दान करके उस स्थानसे एक महान् एवं दिव्य आश्रममें गये ।। मधूकाम्रवणोपेतं प्लक्षन्यग्रोधसंकुलम् । चिरबिल्वयुतं पुण्यं पनसार्जुनसंकुलम्,महुआ और आमके वन उस आश्रमकी शोभा बढ़ा रहे थे। पाकड़ और बरगदके वृक्ष वहाँ अपनी छाया फैला रहे थे। चिलबिल, कटहल और अर्जुन (समूह)-के पेड़ चारों ओर भरे हुए थे। पुण्यदायक लक्षणोंसे युक्त उस पुण्यमय श्रेष्ठ आश्रमका दर्शन करके यादवश्रेष्ठ बलरामजीने उन समस्त ऋषियोंसे पूछा कि “यह सुन्दर आश्रम किसका है?”
vaiśampāyana uvāca— janamejaya! sātvata-vaṁśī balarāmaḥ kurukṣetrasya darśanaṁ kṛtvā tatra bahu dhanaṁ dattvā tasmāt sthānāt mahān divya āśramaṁ jagāma. madhūkāmra-vanopetaṁ plakṣa-nyagrodha-saṅkulaṁ cirabilva-yutaṁ puṇyaṁ panasārjuna-saṅkulam. taṁ puṇya-śreṣṭham āśramaṁ dṛṣṭvā yādava-śreṣṭho balarāmaḥ sarvān ṛṣīn apṛcchat— ‘asya sundarasya āśramasya kaḥ svāmī?’
Vaiśampāyana disse: “Ó Janamejaya, Balarāma, da linhagem dos Sātvatas, após contemplar Kurukṣetra e ali doar riquezas em abundância, deixou aquele lugar e foi para um āśrama grande e divino. Bosques de madhūka e de mangueiras lhe davam esplendor; era denso de plakṣa e nyagrodha; adornado por antigas árvores bilva; e repleto de jaqueiras e de árvores arjuna — um retiro auspicioso, portador de mérito. Ao ver esse āśrama santo e excelente, Balarāma, o mais eminente entre os Yādavas, perguntou a todos os sábios: ‘A quem pertence este belo eremitério?’”
वैशम्पायन उवाच