अध्याय १ — न्यग्रोधवनोपवेशनम् तथा द्रौणिनिश्चयः
Night at the Banyan and Drauṇi’s Resolve
शत्रूणां क्षपणे युक्त: प्राप्त: कालश्न मे मतः । “इस पक्षीने युद्धमें क्या करना चाहिये, इसका उपदेश मुझे दे दिया। मैं समझता हूँ कि मेरे लिये इसी प्रकार शत्रुओंके संहार करनेका समय प्राप्त हुआ है ।। नाद्य शक््या मया हन्तुं पाण्डवा जितकाशिन:
śatrūṇāṃ kṣapaṇe yuktaḥ prāptaḥ kālaś ca me mataḥ | “is pakṣīne yuddhe meṃ kyā karanā cāhiye, iskā upadeś mujhe de diyā | maiṃ samajhtā hūṃ ki mere liye isī prakār śatrūoṃ ke saṃhār karne kā samay prāpta huā hai || nādya śakyā mayā hantuṃ pāṇḍavā jitakāśinaḥ
Disse Sañjaya: “Estou decidido à destruição dos meus inimigos; a meu ver, o tempo determinado chegou agora. Este pássaro instruiu-me sobre o que deve ser feito na guerra. Compreendo que, para mim, chegou o momento de aniquilar os adversários deste mesmo modo. Contudo, hoje não sou capaz de matar os Pāṇḍavas, que venceram o cansaço.”
संजय उवाच