अध्याय ९ — कर्णस्य प्रहारः, योधयुग्मनियोजनम्, शैनेय-कैकेययोर्युद्धविन्यासः
शोकस्यान्तं न पश्यामि पारं जलनिधेरिव । चिन्ता मे वर्धतेडतीव मुमूर्षा चापि जायते,जैसे समुद्रका पार नहीं दिखायी देता, उसी प्रकार मैं इस शोकका अन्त नहीं देख पाता हूँ। मेरी चिन्ता अधिकाधिक बढ़ती जाती है और मरनेकी इच्छा प्रबल हो उठी है
śokasyāntaṁ na paśyāmi pāraṁ jalanidher iva | cintā me vardhate ’tīva mumūrṣā cāpi jāyate ||
Dhṛtarāṣṭra disse: “Não consigo ver o fim do meu luto, como não se vê a margem distante do oceano. Minha ansiedade cresce cada vez mais, e até o desejo de morrer surgiu em mim.”
धृतराष्ट उवाच