Dāna-Śreṣṭhatā: Abhaya, Anugraha, and the Ethics of Honoring the Worthy (दानश्रेष्ठता: अभय-अनुग्रह-विप्रपूजा)
अविशड्को नरपते प्रीतो5हं चापि तेन ह । नरेन्द्र! इसके बाद मैं रथपर आरूढ़ होकर बोला
aviśaṅko narapate prīto 'haṃ cāpi tena ha | narendra! tataḥ paraṃ rathopasthaṃ samāruhya bravīmi—tvam strīsahita āgatya mama rathaṃ kṛṣva | nareśvara! etad api karma tvayā niḥśaṅkena paripūrṇam; tasmād api 'haṃ tvayi bahu saṃtuṣṭaḥ ||
ਚ੍ਯਵਨ ਨੇ ਕਿਹਾ—ਹੇ ਨਰਪਤੇ, ਤੂੰ ਬਿਨਾ ਹਿਚਕ ਦੇ ਉਹ ਕੰਮ ਕੀਤਾ; ਇਸ ਨਾਲ ਮੈਂ ਪ੍ਰਸੰਨ ਹੋਇਆ। ਫਿਰ ਮੈਂ ਰਥ ਉੱਤੇ ਚੜ੍ਹ ਕੇ ਕਿਹਾ—‘ਪਤਨੀ ਸਮੇਤ ਇੱਥੇ ਆ ਕੇ ਮੇਰਾ ਰਥ ਖਿੱਚ।’ ਹੇ ਨਰੇਂਦ੍ਰ, ਇਹ ਕੰਮ ਵੀ ਤੂੰ ਨਿਃਸੰਕ ਹੋ ਕੇ ਪੂਰਾ ਕੀਤਾ; ਇਸ ਕਰਕੇ ਵੀ ਮੈਂ ਤੇਰੇ ਉੱਤੇ ਬਹੁਤ ਸੰਤੁਸ਼ਟ ਹੋਇਆ।
च्यवन उवाच