Next Verse

Shloka 1

Viṣṇor Māhātmya and Indriya-saṃyama (विष्णोर्माहात्म्यं तथा इन्द्रियसंयमः)

ऑपनआक्रात बछ। अं द्विसप्तत्याधिकद्विशततमो< ध्याय: यज्ञमें हिंसाकी निन्दा और अहिंसाकी प्रशंसा युधिछिर उवाच बहूनां यज्ञतपसामेकार्थानां पितामह । धर्मार्थ न सुखार्थार्थ कथं यज्ञ: समाहित:,युधिष्ठिरने पूछा--पितामह! यज्ञ और तप तो बहुत हैं और वे सब एकमात्र भगवत्प्रीतिके लिये किये जा सकते हैं; परंतु उनमेंसे जिस यज्ञका प्रयोजन केवल धर्म हो, स्वर्ग-सुख अथवा धनकी प्राप्ति न हो, उसका सम्पादन कैसे होता है?

yudhiṣṭhira uvāca | bahūnāṁ yajña-tapasām ekārthānāṁ pitāmaha | dharmārthaṁ na sukhārthārthaṁ kathaṁ yajñaḥ samāhitaḥ ||

ଯୁଧିଷ୍ଠିର କହିଲେ—ପିତାମହ! ଯଜ୍ଞ ଓ ତପ ବହୁ ପ୍ରକାର, ତଥାପି ସେମାନଙ୍କର ଏକ ଲକ୍ଷ୍ୟ—ଭଗବତ୍ପ୍ରୀତି—ହୋଇପାରେ। କିନ୍ତୁ ଯେ ଯଜ୍ଞର ଉଦ୍ଦେଶ୍ୟ କେବଳ ଧର୍ମ, ସ୍ୱର୍ଗସୁଖ କିମ୍ବା ଧନଲାଭ ନୁହେଁ, ସେ ଯଜ୍ଞ ଯଥାବିଧି କିପରି ସମ୍ପାଦିତ ହୁଏ?

युधिष्ठिरःYudhiṣṭhira
युधिष्ठिरः:
Karta
TypeNoun
Rootयुधिष्ठिर
FormMasculine, Nominative, Singular
उवाचsaid
उवाच:
TypeVerb
Rootवच्
FormPerfect, 3rd, Singular
बहूनाम्of many
बहूनाम्:
TypeAdjective
Rootबहु
FormMasculine/Neuter, Genitive, Plural
यज्ञ-तपसाम्of sacrifices and austerities
यज्ञ-तपसाम्:
TypeNoun
Rootयज्ञ; तपस्
FormMasculine/Neuter, Genitive, Plural
एक-अर्थानाम्having one purpose
एक-अर्थानाम्:
TypeAdjective
Rootएकार्थ
FormMasculine/Neuter, Genitive, Plural
पितामहO grandsire
पितामह:
Sampradana
TypeNoun
Rootपितामह
FormMasculine, Vocative, Singular
धर्म-अर्थम्for the sake of dharma
धर्म-अर्थम्:
TypeAdjective
Rootधर्मार्थ
FormMasculine/Neuter, Accusative, Singular
not
:
TypeIndeclinable
Root
सुख-अर्थम्for the sake of pleasure (heavenly enjoyment)
सुख-अर्थम्:
TypeAdjective
Rootसुखार्थ
FormMasculine/Neuter, Accusative, Singular
अर्थ-अर्थम्for the sake of wealth
अर्थ-अर्थम्:
TypeAdjective
Rootअर्थार्थ
FormMasculine/Neuter, Accusative, Singular
कथम्how?
कथम्:
TypeIndeclinable
Rootकथम्
यज्ञःsacrifice
यज्ञः:
Karta
TypeNoun
Rootयज्ञ
FormMasculine, Nominative, Singular
समाहितःproperly performed / duly arranged
समाहितः:
TypeAdjective
Rootसमाहित
FormMasculine, Nominative, Singular

युधिछिर उवाच

Y
Yudhiṣṭhira
P
Pitāmaha (Bhīṣma)