Vāraṇāvata-prasaṃsā and the Pāṇḍavas’ Departure (वरणावत-प्रशंसा तथा पाण्डव-प्रयाणम्)
स विनिश्ित्य मनसा पाज्चालं प्रति बुद्धिमान् जगाम कुरुमुख्यानां नगरं नागसाह्वयम्,वैशम्पायनजी कहते हैं--जनमेजय! राजा द्रुपदके यों कहनेपर प्रतापी द्रोण क्रोधसे जल उठे और दो घड़ीतक गहरी चिन्तामें डूबे रहे। वे बुद्धिमान् तो थे ही, पांचालनरेशसे बदला लेनेके विषयमें मन-ही-मन कुछ निश्चय करके कौरवोंकी राजधानी हस्तिनापुर नगरमें चले गये
sa viniścitya manasā pāñcālaṁ prati buddhimān jagāma kurumukhyānāṁ nagaraṁ nāgasāhvayam | vaiśampāyana uvāca—janamejaya! rājā drupadake yoṁ kahanepara pratāpī droṇa krodhase jala uṭhe aura do ghaṛītaka gaharī cintāmeṁ ḍūbe rahe | ve buddhimān to the hī, pāñcālanareśase badalā leneke viṣayameṁ man-hī-man kuch niścaya karke kauravoṁkī rājadhānī hastināpura nagarmeṁ cale gaye ||
ବୈଶମ୍ପାୟନ କହିଲେ—ବୁଦ୍ଧିମାନ ଦ୍ରୋଣ ପାଞ୍ଚାଳରାଜଙ୍କ ପ୍ରତି ମନରେ ଦୃଢ଼ ନିଶ୍ଚୟ କରି, କୁରୁଶ୍ରେଷ୍ଠମାନଙ୍କ ନଗରୀ ନାଗସାହ୍ୱୟ—ହସ୍ତିନାପୁର—କୁ ଗଲେ।
वैशग्पायन उवाच