The Yadu–Vṛṣṇi–Andhaka Genealogies and the Purpose of Kṛṣṇa’s Advent
तस्यां स जनयामास दश पुत्रानकल्मषान् । वसुदेवं देवभागं देवश्रवसमानकम् ॥ २८ ॥ सृञ्जयं श्यामकं कङ्कं शमीकं वत्सकं वृकम् । देवदुन्दुभयो नेदुरानका यस्य जन्मनि ॥ २९ ॥ वसुदेवं हरे: स्थानं वदन्त्यानकदुन्दुभिम् । पृथा च श्रुतदेवा च श्रुतकीर्ति: श्रुतश्रवा: ॥ ३० ॥ राजाधिदेवी चैतेषां भगिन्य: पञ्च कन्यका: । कुन्ते: सख्यु: पिता शूरो ह्यपुत्रस्य पृथामदात् ॥ ३१ ॥
tasyāṁ sa janayām āsa daśa putrān akalmaṣān vasudevaṁ devabhāgaṁ devaśravasam ānakam
ମାରିଷାଙ୍କ ଗର୍ଭରେ ଶୂର ରାଜା ଦଶଜଣ ନିର୍ମଳ ପୁତ୍ରଙ୍କୁ ଜନ୍ମ ଦେଲେ—ବସୁଦେବ, ଦେବଭାଗ, ଦେବଶ୍ରବ, ଆନକ, ସୃଞ୍ଜୟ, ଶ୍ୟାମକ, କଙ୍କ, ଶମୀକ, ବତ୍ସକ ଓ ବୃକ। ବସୁଦେବଙ୍କ ଜନ୍ମବେଳେ ଦେବତାମାନେ ଆନକ-ଦୁନ୍ଦୁଭି ମାଡ଼ିଥିଲେ; ତେଣୁ ଶ୍ରୀହରି କୃଷ୍ଣଙ୍କ ଅବତାର ପାଇଁ ଆଶ୍ରୟସ୍ଥାନ ହେବାରୁ ବସୁଦେବ ‘ଆନକଦୁନ୍ଦୁଭି’ ନାମରେ ମଧ୍ୟ ପ୍ରସିଦ୍ଧ ହେଲେ। ପୃଥା, ଶ୍ରୁତଦେବା, ଶ୍ରୁତକୀର୍ତି, ଶ୍ରୁତଶ୍ରବା ଓ ରାଜାଧିଦେବୀ—ଏହି ପାଞ୍ଚ କନ୍ୟା ତାଙ୍କ ଭଗିନୀ ଥିଲେ। ସନ୍ତାନହୀନ ମିତ୍ର କୁନ୍ତିଙ୍କୁ ଶୂର ପୃଥାଙ୍କୁ ଦାନ କଲେ; ତେଣୁ ପୃଥା ‘କୁନ୍ତୀ’ ନାମରେ ମଧ୍ୟ ପରିଚିତ ହେଲେ।
Vasudeva is one of the spotless sons described here and is renowned in the Bhagavatam as the father of Sri Krishna.
The verse emphasizes their purity and noble character within the sacred Yadu dynasty line that leads to Krishna’s appearance.
It nurtures faith and gratitude—seeing one’s life as connected to a higher purpose and cultivating respect for saintly values.