Bhīṣma’s Stuti of Keśava and Counsel on Nara–Nārāyaṇa (भीष्म-स्तवः; नरनारायण-प्रसङ्गः)
एवंविध॑ कार्मुकभीमनाद- मदीनवत् सत्पुरुषोत्तमा भ्याम् । ददर्श लोक: कुरुसूंजयाश्न तद् द्वैरथं भीष्मधनंजयाभ्याम्,इस तरह सत्पुरुषोंमें श्रेष्ठ भीष्म और अर्जुनमें धनुषोंकी भयंकर टंकारसे युक्त, दैन्यरहित द्वैरथ-युद्ध होने लगा, जिसे कौरव और सूंजय वीरों तथा दूसरे लोगोंने भी देखा बाणवेगमतीतस्य तथाभ्याशमुपेयुष: । त्वरन् सेनापति: क्रुद्धो बिभेद गदया शिर: वह विरोधभाव लेकर धावा कर रहा था। उसके हाथमें तीखी तलवार थी। उसने अपने अंगोंमें कवच धारण कर रखा था। वह बाणके वेगको लाँघकर अत्यन्त निकट आ पहुँचा था। उस दशामें पांचालराजकुमार सेनापति धृष्टद्युम्नने तुरंत क्रोधपूर्वक गदासे आघात करके उसके मस्तकको विदीर्ण कर दिया
evaṃvidhaṃ kārmuka-bhīma-nādaṃ dainyavat satpuruṣottamābhyām | dadarśa lokaḥ kuru-sṛñjayaiś ca tad dvairathaṃ bhīṣma-dhanañjayābhyām || bāṇa-vegam atītasya tathābhyāśam upeyuṣaḥ | tvaran senāpatiḥ kruddho bibheda gadayā śiraḥ ||
သဉ္ဇယက ပြောသည်– ထို့ကြောင့် ကမ္ဘာလောကသည် ကုရုတို့နှင့် သြဉ္ဇယတို့အပါအဝင်၊ ဘီရှ္မနှင့် ဓနဉ္ဇယ (အာဇုန) တို့၏ ရထားစစ်ဒွဲရထကို မြင်ကြရသည်။ သူတို့၏ လေးကြိုးတင်းသံသည် ကြောက်မက်ဖွယ်ကောင်းပြီး အားနည်းခြင်းအရိပ်အယောင် မရှိခဲ့။ ထို့နောက် မြားမိုး၏ အရှိန်ကို ကျော်လွန်ကာ အလွန်နီးကပ်လာသော တိုက်ခိုက်သူတစ်ဦးကို တွေ့သော်၊ စစ်တပ်မှူး ဓೃಷ್ಟဒျုမနသည် လျင်မြန်စွာ ဒေါသဖြင့် ဂဒါဖြင့် ထိုးနှက်ကာ သူ၏ ခေါင်းကို ခွဲပစ်하였다—စစ်ပွဲ၏ ဖိအားအောက်တွင် တိုက်ရိုက်ရန်ပြုလာမှုကို တားဆီးရန် ဆုံးဖြတ်ချက်ပြတ်သားသော အင်အားကို အသုံးပြုရကြောင်း ပြသသည်။
संजय उवाच
The passage highlights kṣatriya-dharma in battle: steadfastness without dejection, and swift, decisive action to neutralize an immediate threat. It also frames war as a public moral spectacle—seen by ‘the world’—where courage and resolve are tested.
Sañjaya describes a dramatic chariot-duel between Bhīṣma and Arjuna, whose bows resound fiercely as they fight without faltering. In the same battle flow, an enemy closes in past the arrow-storm, and the commander Dhṛṣṭadyumna quickly strikes him down by splitting his head with a mace.